Karel Barták: Selská vzpoura v řadě zemí EU má dopady jak na zahraniční, tak na vnitřní politiku EU
Rumunsko, Polsko, Nizozemsko, pak Německo, následované Francií a Belgií. Všude stejný obrázek – traktory v ulicích, balíky slámy vysypané před úředními budovami, zablokované dálnice. Zemědělci se zlobí. Důvody této vzpoury se sice v jednotlivých zemích liší, ale mají všechny více či méně silné společné jmenovatele – odpor proti laciným dovozům ze zahraničí, odmítání „zelených“ aspektů evropské zemědělské politiky, obavy z ukrajinské produkce.
Až se chce věřit spekulacím, že jde o koordinované hnutí, částečně podněcované i ruskou propagandou, které má Unii ekonomicky oslabit, narušit její vnitřní soudržnost a pomoct před červnovými eurovolbami krajní pravici.
Čtěte také
Sami farmáři by takové podezření nepochybně odmítli. Bezprostředním důvodem pro „povstání“ části z nich byly záměry národních vlád zrušit v rámci boje proti klimatickým změnám zvýhodněné ceny nafty pro tento sektor. Když byly tyto plány odvolány, fronta neskončila, naopak.
Přibyly nové požadavky, které už nemají nic společného s bezprostřední starostí farmářů o živobytí. Dostavil se jakýsi všeobecný vztek, pocit nepochopení, frustrace, odloučení od zbytku společnosti, které dovedně využívají euroskeptici a populisté. S ubíhajícím časem se zloba v některých zemích naopak stupňuje.
Strategický dialog
Čtěte také
Podle statistiky Evropské komise byly v roce 2022 ze zemí „sedmadvacítky“ vyvezeny potraviny v hodnotě přes 230 miliard eur. Dovoz dosáhl 172 miliard. Tato čísla svědčí zaprvé o tom, že Evropa je ve většině komodit soběstačná a v obchodu s přebytky se zbytkem světa nadále v plusu.
A také o tom, že zemědělský a potravinářský sektor má v ekonomice větší váhu, než může napovídat počet osob v něm aktivních, necelá tři procenta. Potenciál evropských sedláků „dát o sobě vědět“ je v každém případě vyšší než jejich počet i význam.
Na mušce mají tedy mezinárodní dohody o volném obchodu, které EU vyjednává s řadou zemí světa. Momentálně jde hlavně o úmluvu s latinskoamerickým sdružením čtyř zemí Mercosur, o které se diskutuje 20 let a má být podepsána koncem února.
Čtěte také
Nový francouzský premiér Gabriel Attal však už vzbouřeným sedlákům slíbil, že ji Francie nepodepíše. Podrží tak nespokojené rolníky, ale podřeže větev průmyslu i službám.
Podobné pohnutky pohánějí také odpor vzbouřenců proti dovozu obilí, ale také cukru, vajec nebo drůbeže z Ukrajiny. Požadují, aby EU neprodloužila Ukrajině nejvýhodnější obchodní režim zavedený po agresi z února 2022, a není vyloučeno, že se jim to podaří. Komise údajně zvažuje, pod tlakem pravice v Evropském parlamentu, že by další volný obchod podmínila plněním dodatečných restriktivních podmínek.
V okamžiku, kdy si vlády nevědí rady, přehazují horký brambor na Evropskou unii, jejíž politiku sami utvářeli a každodenně ji provádějí na základě konsensu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová pochopila, co jí může spadnout na hlavu, a zahájila se zástupci střešních farmářských organizací „strategický dialog“.
Na čtvrtečním summitu, který byl svolán kvůli Ukrajině, se o tom bude určitě mluvit – tím spíš, že belgičtí sedláci, za podpory evropských kolegů, jsou pro tentokrát pevně odhodláni vjet s traktory až přímo před budovu, kde budou lídři schůzovat, a přimět je tak toto téma nastolit téměř fyzicky.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.