Karel Barták: Rozšíření EU opět na pořadu dne
Pod vlivem překotných geopolitických změn se Evropská unie jeví jako stále přitažlivější model a členství v ní jako stále více žádoucí. Sama Evropská unie má v tomto kontextu rostoucí ambice hrát významnou roli ve světě.
Také proto se rozšiřování EU o další členské státy dostává opět na pořad dne. Vyjednávání se státy západního Balkánu, s Ukrajinou a Moldavskem dostává nový, naléhavý smysl.
Čtěte také
Mluvilo se o tom tento týden na konferenci v Praze, které se zúčastnila také evropská komisařka pro rozšíření Marta Kos. Její poselství bylo převážně pozitivní. „Přitažlivost Evropské unie vzrostla (…) Jsme předvídatelní a spolehliví, jsme ostrov stability,“ tvrdila.
Rubem ovšem je, že EU je také byrokratická a pomalá. Přesto se komisařka domnívá, že do konce desetiletí vstoupí do Evropské unie několik dnešních kandidátských zemí. Jmenovat se odvážila pouze Černou Horu a Albánii.
Nebude to vůbec přímočarý a jakkoli snadný proces. Stávající členské státy se v názorech na rychlé přijímání nových členů rozcházejí; dveře nově příchozím lze přitom otevřít jen na základě jednomyslného rozhodnutí všech sedmadvaceti. Veřejné mínění mu také není nutně nakloněno, což svazuje ruce vládním garniturám, zvláště tam, kde se blíží volby.
Čtěte také
Například v České republice podle údajů Eurobarometru z loňského podzimu nesouhlasilo celých 50 procent dotázaných už jen s udělením kandidátského statusu Ukrajině; pro se vyslovilo 34 procent a byl to nejhorší výsledek v celé Unii.
Například ve Švédsku tento krok podpořilo 83 procent lidí a na Slovensku 54 procent, navzdory Ficově proruské masáži veřejného mínění.
Můžeme si snadno představit, že až dojde na lámání chleba, nemuseli by se proti ukrajinskému členství postavit jen vlády Maďarska či Slovenska, ale také Česka, pokud se budou opírat o převládající názor zmatené veřejnosti.
Mimořádně složitá operace
Pro Ukrajinu je jednání o vstupu do EU životně důležitý proces, zvláště poté, co se z iniciativy prezidenta Trumpa uzavírá perspektiva jejího dohledného vstupu do Severoatlantické aliance.
Evropská komise se proto snaží ukrajinský pokrok podporovat a usnadňovat. Musí počítat s tím, že Rusko udělá všechno pro to, aby dezinformačními kampaněmi jednání zpochybnilo, zdiskreditovalo a přivedlo ke krachu.
Čtěte také
Kosová v Praze řekla, že Ukrajina navzdory válce dosahuje pozoruhodného pokroku při zavádění reforem, které jsou nezbytné pro zdárný průběh vstupních rozhovorů. Do žádné ošidné spekulace o termínu jejich ukončení se však nepustila.
Ani nehlesla o tom, nakolik bude nutné provést zásadní reformy vnitřního fungování Unie, aby mohla vstřebat nové členské státy. To bude mimořádně složitá operace.
Na jedné straně je zde tedy imperativ nedovolit, aby si v bezprostředním sousedství EU vytvářely předpolí nepřátelské či konkurenční mocnosti jako Rusko nebo Čína. Tedy požadavek, aby naprostá většina zemí kontinentu tahala za jeden provaz v rámci jednoho klubu.
Na opačné straně trvá ovšem povinnost pro kandidátské země splnit pokud možno co nejlépe a nejúplněji „kodaňská kritéria“, dokázat kompatibilitu ve třech desítkách oblastí a poskytnout aspoň nějaké záruky, že se z nich po přijetí nevyklubou kverulanti nebo dokonce vnitřní nepřátelé.
V této souvislosti o Ukrajině, Moldavsku, Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku, ba o Bosně a Hercegovině nebo o Kosovu v příštích letech hodně uslyšíme.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
