Karel Barták: Rezoluce EP k Rusku byla ostřejší než obvykle
Evropský parlament vyzval ve čtvrtek členské státy Evropské unie ke „koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů“ jako odpověď na „nepřijatelný akt nepřátelství“, kterého se vůči České republice dopustilo Rusko útokem tajné služby GRU proti muničnímu skladu ve Vrběticích v roce 2014.
Rezoluce schválená naprostou většinou 579 hlasů je jednoznačně dosud nejostřejší reakcí ze strany Evropské unie na tuto kauzu – a mimochodem také plodem dobré práce většiny českých europoslanců.
Čtěte také
Europarlament si zajisté může v nezávazném prohlášení dovolit mnohem víc, než k čemu se odváží vlády členských zemí. Jeho ostré a jednoznačné stanovisko pozitivně rezonuje na pozadí posledního vývoje, kdy výroky prezidenta Miloše Zemana ochladily beztak nepříliš náruživé spojence, aby šli dál než po „pouhé“ vyjádření solidarity Česku a jeho vládě.
Zemanovo zpochybnění závěrů BIS mělo podle diplomatů „zchlazující účinek“ na vyjednávání o podpoře, podobně jako předchozí zlehčující výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), že ve Vrběticích šlo pouze o „útok na zboží“.
Parlament tak aspoň trochu napravil nálepku nečitelnosti a nesrozumitelnosti, kterou Česko v Unii má už delší dobu, a to nejen pokud jde o Rusko. Na jedné straně není Česká republika házena do jednoho pytle s Polskem a Maďarskem jako zeměmi, které jsou na štíru s demokracií, na druhé straně k nim ovšem mívá tu a tam blízko.
Váhání západní Evropy
Prezident Zeman otevřeně straní Rusku a Číně a premiér Babiš cholericky reaguje na výsledky nestranného evropského auditu, který potvrdil jeho střet zájmů.
Není divu, že jsme pro mnohé partnery v západní Evropě „divní“; nikdo se nepřetrhne, aby nám rychle pomáhal proti Rusku, když přesně neví, zda my sami to vůbec chceme a jaká je vlastně celá pravda kolem toho podivného, sedm let starého případu v neznámém českém hnízdě s nevyslovitelným jménem.
Čtěte také
Ačkoli bylo od počátku jasné, že Rusko vezme českou reakci vážně jen tehdy, pokud se za Prahou sešikují její spojenci v EU a v NATO, bylo shánění podpory zprvu matné a nepřesvědčivé. Od té doby se česká strana poněkud vzpamatovala – pár ruských diplomatů vyhostily Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko.
Bulharsko kauza podnítila, aby se znovu podívalo na okolnosti podezřelých výbuchů muničních skladů na vlastním území v posledních deseti letech. Ze západní Evropy je však zatím spíš cítit váhání. Velké země jako Německo, Francie nebo Itálie mají letité kriticko-pragmatické vztahy s Ruskem, chytrou směs tvrdosti a realpolitiky, kterou nemíní ohrozit kvůli kauze, která jim nepřipadá úplně přesvědčivá.
Ale i jim ve čtvrtek Evropský parlament připomněl pokračující okupaci Krymu, masové manévry ruské armády podél ukrajinské hranice, kybernetické útoky proti cílům v EU, dezinformační kampaně a působení trollích farem či zacházení s opozičním politikem Alexejem Navalným a jeho stoupenci.
Pozoruhodně požádal, aby v tomto kontextu Evropská unie mimo jiné snižovala svou závislost na ruských energetických zdrojích; vyzval jak k nedokončení plynovodu Nord Stream 2, tak k zastavení výstavby „kontroverzních jaderných elektráren budovaných Rosatomem“.
Tento bezprecedentní postoj europarlamentu svědčí o významném posunu ve vnímání Ruska a nezůstane bez povšimnutí.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
