Karel Barták: Lídři EU se místo strategické debaty zasekli na sporech kolem spalovacích motorů a jádra

Náladu summitu ovlivnily záležitosti, které nebyly na programu, zejména naléhání Německa, aby unie revidovala již dohodnutou legislativu o zákazu prodeje a registrace spalovacích motorů od roku 2035, což řada států odmítá.

Čtěte také

Karel Barták: EU definitivně rozhodla, že od roku 2035 nebudou k mání auta se spalovacími motory

K napětí přispěla také snaha Francie prosadit jádro v rámci budoucí legislativy jako jeden z čistých energetických zdrojů a jaderné reaktory jako součást produktů „zeleného“ průmyslu 21. století.

Francie a Německo, dva nejvýznamnější členské státy EU, jejichž „tandem“ bývá považován za „motor“ evropské integrace, se tak pro jednou ocitly na opačných stranách politického sporu, a to na nejvyšší úrovni. Německo odmítá zákaz prodeje spalovacích motorů, dokud nebude upraven tak, aby povoloval jejich další užívání pro syntetická paliva.

Poškodí EU sama sebe?

Čtěte také

Nechceme kvůli cenám energií zdražovat vozy. Levnější elektromobily by mohly stát kolem půl milionu korun, říká Jahn ze Škody Auto

Francie to odmítá a poukazuje na to, že nelze otevírat již schválené zákony, notabene takové, jejichž vyjednání trvalo 18 měsíců a zasloužila se o ně významně loni právě ona jako předseda Rady EU. Německo pak rozhodně brání francouzským snahám propasírovat jádro mezi přijatelné energie a technologie.

Každou ze znesvářených stran podporuje několik dalších členských zemí, takže můžeme mluvit o jistém momentálním rozdělení unie na dva tábory, přičemž část vlád nedává zapravdu nikomu.

Pozoruhodný je v této souvislosti postoj české vlády, která jasně podporuje zmíněný německý postoj vůči spalovacím motorům, ale také ten francouzský vůči jádru, což není úplně pohodlné.

Čtěte také

U nás se elektromobil emisně vyplatí až po najetí 130 tisíc kilometrů, uvažuje expert z ČVUT

Český premiér Petr Fiala podobně jako slovenský Eduard Heger, navíc jeli na summit se záměrem lobovat proti chystanému zpřísnění emisních limitů pro spalovací motory, takzvané normě Euro 7, která už vůbec nebyla na pořadu dne. Z toho, co z jednání prosáklo, nebylo zřejmé, že by se o tom jakkoli jednalo už proto, že tento návrh je teprve na začátku legislativního procesu.

Není to podružný spor. Pro Evropskou komisi představuje zákon o spalovacích motorech klíčovou součást legislativního balíku Fit for 55, kterým se provádí Zelená dohoda pro Evropu, jíž má být dosaženo závazku dospět k uhlíkově neutrální ekonomice do roku 2050.

Znovuotevření normy rozhodně odmítla šéfka europarlamentu Roberta Metsolaová. Podotkla, že poslanci prostě nebudou ochotni o tom znovu jednat. Podobně se před novináři vyjadřovali i někteří premiéři, včetně šéfů vlád Nizozemska nebo Belgie. Německý postup podle nich představuje nebezpečný precedens pro další budoucí rozhodování v unii.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Pochopení pro něj měla na druhé straně vedle Česka a Slovenska třeba Itálie. Premiérka Giorgia Meloniová varovala, že pokud EU zakáže spalovací motory a vsadí pouze na elektrická auta, poškodí sama sebe, protože technologii výroby elektrických aut ovládá dnes primárně Čína, která také dominuje trhu s bateriemi. „Upínat se na technologie, ve kterých vedou cizí země, není ku prospěchu konkurenceschopnosti našeho systému,“ podotkla. Na obou postojích je kus pravdy.

Z patové situace bude jako obvykle hledat cestu ven Evropská komise. Bude se snažit uspokojit Němce, aniž by navrhovala zákon otevřít, bude tedy muset být vynalézavá. Předsedkyně Ursula von der Leyenová chce situaci odblokovat rychle. „Zintenzivníme jednání a věřím, že brzy najdeme dobré řešení,“ uvedla, možná až moc optimisticky.  

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz