Karel Barták: Kvadratura kruhu pro evropské automobilky
Evropské automobilky vytáhly do boje proti povinnému snižování emisních limitů nových aut se spalovacími motory. Také za rychlejší revizi nařízení o úplném zákazu prodeje nových „spalováků“ od roku 2035. Očekávají, že nová Evropská komise, která se ujme úřadu v prosinci, a také nově zvolený Evropský parlament budou na tyto požadavky citlivější než jejich předchůdci.
Postoj k „zelené transformaci“ se v Evropské unii mění. Místo Green Dealu se mluví o čistém průmyslu a o tom, že dekarbonizace musí jít ruku v ruce se zvyšováním konkurenceschopnosti.
Čtěte také
To neznamená, že by se Unie zříkala svých cílů snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a dosáhnout celkové uhlíkové neutrality do roku 2050.
Tímto prizmatem je třeba hledět také na stesky automobilového průmyslu. Ten věděl už před sedmi lety, že do roku 2025 musí snížit emise z benzínových a naftových motorů o 15 procent.
Dnes zástupci největších automobilek lamentují, že to nestihnou a že zavedení nové normy – nebo obrovské pokuty za její nezavedení –, auta prodraží, což postihne jak je samotné, tak řadové motoristy.
Zájem o elektromobily?
Faktem je, že jak Evropská komise, tak průmysl počítaly s tím, že se dnes bude v Evropě prodávat mnohem víc elektrických aut domácí výroby, což by utlumilo negativní dopady nákladů spojených s přísnější normou pro spalovací motory.
Čtěte také
Zájem o elektrovozy stagnuje nebo dokonce klesá. Hlavní příčinou této nečekané nedůvěry nejsou sama elektroauta, ale spíš nedostatečná infrastruktura, zejména hustota a kvalita dobíjecích míst, a s tím spojené nepohodlí.
Roli hraje vysoká cena elektrických vozů a nedostatek levnějších ojetin, stejně jako riziko laciné konkurence dovozů z Číny. Budeme s napětím sledovat, jestli členské státy v příštích dnech podpoří návrh Evropské komise na zatížení těchto dovozů cílenými cly.
Nařízení, který zavádí celkový zákaz prodeje aut s klasickými motory spalujícími fosilní paliva od roku 2035, bude sice platit až za 11 let, ale nenechává spát jak výrobce, tak jejich vlády.
Řada z nich, včetně té české, proto požaduje, aby se revize tohoto nařízení, stanovená na rok 2026, posunula o rok dopředu, tedy aby se o osudu tohoto kontroverzního rozhodnutí rozhodovalo co nejdřív.
Palčivé politické téma
Není divu, je to palčivé politické téma. Stačí si vzpomenout, jaké skóre v letošních volbách do Evropského parlamentu udělali v Česku Motoristé spojení s Přísahou, opření v podstatě o jediný bod: odpor proti „evropskému“ zákazu spalovacích motorů.
Čtěte také
Podobné nálady panují i v dalších státech EU, obvykle se silným automobilovým průmyslem. Za posun termínu revize bojuje momentálně deset z 27 států.
Možná se podaří pro takovou změnu získat většinu vlád členských zemí. Neočekávejme, že by EU směřovala ke zrušení kontroverzního zákazu. Vlády se při přezkumu maximálně nakonec dohodnou na jeho posunutí o rok, nebo o pár let, případně na termínu další revize. Tedy blíž k rozhodnému roku 2035, až se bude možné opřít o průkaznější údaje o vývoji na trhu.
Mýlí se ti, kdo si malují, že evropské zelené transformaci odzvonilo. Klimatická změna se děje před našima očima a bylo by nesmyslné, kdyby to Evropa vzdala.
Navíc v době, kdy její hlavní konkurenti Spojené státy a Čína boj proti ní stupňují a staví na něm své hospodářské plány.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
