Jan Vávra: Co vyjde nakonec levněji? Green Deal, nebo fosilní paliva?
Většina z nás byla šokována rozměry nejnovějších povodní, stejně jako rychlostí, s jakou přišly. Mluvíme o nich jako o něčem svým rozsahem mimořádném, co přijde jednou za sto let. Teď jsme si oddechli, protože nám zase nějakou dobu nic nehrozí.
Klimatologové jsou ovšem jiného názoru a tvrdí, že je intenzita srážek, které způsobily povodně, nepřekvapuje. „Katastrofální srážky zasahující střední Evropu jsou přesně to, co vědci očekávají se změnou klimatu,“ řekla jedna z klimatoložek, které oslovil britský deník The Guardien.
Čtěte také
A stejně tak komisař EU pro krizové řízení Janez Lenarčič tvrdí, že záplavy ve střední Evropě v kombinaci s nedávnými smrtícími lesními požáry v Portugalsku jsou společným důkazem zhroucení klimatu.
„Nenechte se mýlit,“ prohlásil doslova před europoslanci, „tato tragédie není anomálie. Stává se rychle normou pro naši společnou budoucnost. Evropa je celosvětově nejrychleji se oteplujícím kontinentem a je obzvláště zranitelná extrémními povětrnostními jevy.“
Vědci jsou samozřejmě opatrní, pokud mají extrémní deště připisovat pouze a jen lidskému vlivu, protože koloběh vody ovlivňuje mnoho okolností. Je ale prokázáno, že teplejší vzduch pojme více vlhkosti, takže lijáky jsou způsobené větším odpařování vody do vzduchu.
Přijmout realitu
Jedna z klimatoložek, kterou oslovil deník The Guardien uvedla, že okamžité analýzy středoevropských záplav naznačují, že většina vodní páry pochází z Černého a Středozemního moře.
Čtěte také
Obě tato moře se zahřála v důsledku rozpadu klimatu způsobeného člověkem. „V průměru se intenzita silných srážek zvyšuje o 7 procent na každý stupeň globálního oteplování,“ vysvětlila klimatoložka.
Jiná klimatoložka rovnou uvedla, že „dokud bude svět spalovat ropu, plyn a uhlí, silné srážky a další extrémy počasí budou zesilovat, což z naší planety udělá nebezpečnější a dražší místo pro život.“
Bohužel v různých rozhovorech, projevech a v debatách, které během předvolební kampaně záplavy rozebíraly, tuto příčinu katastrofálních povodní většinou nikdo nezmínil. Mluvilo se o předpovědích, záchranném systému, evakuaci, přehradách, ale žádný politik nevyužil příležitosti, aby ukázal na nutnost omezit spalování fosilních paliv. Škody, které způsobily povodně u nás, nejsou ještě vyčíslené, ale budou jistě nejméně v řádu desítek miliard.
Čtěte také
Cena je tedy obrovská a zaplatíme ji většinou všichni ze státního rozpočtu. Pokud se povodně spolu s dalšími extrémními jevy mají opakovat, jak klimatologové předvídají, možná by stálo za to spočítat, zda se nám Green Deal nakonec dlouhodobě nevyplatí. Navíc ze spalování fosilních paliv má zisk úzká skupina nejbohatších, kdežto záplavy zničily majetek nepoměrně většího množství občanů nebo majetek nás všech.
Podobně nebyla skoro řeč o adaptačních opatřeních. Přitom více než přehrady bychom potřebovali změnit ráz krajiny, aby více zadržovala vodu. Tedy žádné nekonečné lány kukuřice, ale více remízků, neobdělaných ploch, poldrů a podobně. Ovšem naší agrobaroni si nedávno – kvůli svému zisku – prosadili pravý opak.
Pokud nepřijmeme tuto realitu, budeme dělat z naší planety – jak říká klimatoložka Friederike Otto z londýnského Granthamského institutu – skutečně dražší a nebezpečnější místo pro život. Prostě – komu není rady, tomu není pomoci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
