Karel Barták: Evropské strategické agendě chybí finanční opora, bez které ji ale nejde naplnit
Od poslední schůze Evropské rady se hlavně čekalo, že nominuje trojici politiků do čela institucí Evropské unie na příštích pět let. Tento úkol lídři „sedmadvacítky“ splnili – a zřejmě se tím tak vyčerpali, že už neměli čas ani chuť se pořádně věnovat druhému hlavnímu bodu, kterým byla „strategická agenda“ EU na příštích pět let. Tedy seznam hlavních cílů, případně směrů, na které se Rada EU a zejména nová Evropská komise mají soustředit v období 2025 –2029.
Schválený dokument začíná znepokojivým konstatováním, že globální politická situace se zhoršuje kvůli rostoucí rivalitě, nestabilitě a pokusům podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech.
Čtěte také
Rusko vrátilo do Evropy válku, na Blízkém východě panuje dramatická situace. Životní prostředí se hroutí kvůli klimatické změně, poklesu biologické rozmanitosti a znečištění. Rychlý rozvoj nových technologií přináší příležitosti, ale také rizika.
Jaké budou evropské odpovědi na tyto „bezprecedentní výzvy“? Čteme košatá souvětí o konkurenceschopnosti, podnikavosti, výzkumu a inovacích, podněcování investic a hospodářském růstu. Jsme ujišťování, že fundamentem a „kompasem“ všeho snažení zůstanou demokratické hodnoty a vláda práva.
Dozvídáme se, že evropské výzvy budou vyžadovat evropské odpovědi. Ty jsou sice popisovány ale v dost obecné rovině, hlavně ale bez jakékoli opory ve financování.
Kde kapitál hledat? A jak?
Dokument schválený na nejvyšší úrovni se spokojuje s konstatováním, že příští finanční rámec 2027 až 2033 musí nové potřeby zohlednit. A zavést nové „vlastní zdroje“, čímž se tacitně přiznává, že ty stávající nestačí a na okamžitých nových prostředcích není shoda.
Čtěte také
Jediná trochu debata, která se kolem „strategické agendy“ na summitu odehrála, se týkala právě financování. Potřeby pro obranu a obranný průmysl, pro odklon od závislosti na strategických dovozech, pro posilování konkurenceschopnosti evropských podniků jsou obrovské. Ale lídři 27 zemí se neshodují kde kapitál hledat a jak ho mobilizovat. A zda to dělat společně, nebo každý na vlastní pěst.
Kapitola o konkurenceschopnosti konstatuje, že EU musí „dohnat zpoždění v růstu, produktivitě a inovacích za našimi mezinárodními partnery a konkurenty“, tedy především za USA a Čínou.
Jak na to? „Podstatným kolektivním investičním úsilím,“ dovídáme se. Pak také „mobilizací soukromého a veřejného financování“. Ale jak tuto mobilizaci zařídit?
A co Green Deal?
K realistickému posunu dochází v oblasti zelené transformace. „Cesta ke klimatické neutralitě v roce 2050 bude pragmatická“, píše se premiérově v dokumentu.
Důraz je kladený na „stabilní a předvídatelný rámec“, přičemž se má dbát na domácí evropskou výrobu „bezuhlíkových technologií a výrobků“.
V energetice bude cílem „opravdová energetická unie“ zajišťující dostatek laciné a čisté elektřiny. Investovat se má do bezuhlíkové elektrifikace, do sítí, uložišť a propojování přes hranice.
Byznysu dokument slibuje „ambiciózní snížení byrokratické a regulační zátěže na všech úrovních“. Pak také zjednodušení a digitalizaci administrativních procedur; moderní, dynamické a přátelské investiční prostředí.
Doufejme, že se na tom bude pracovat. Celkový dojem ze strategické agendy je ale spíš neurčitý a odpovědi na popsané hrozby vypadají nedostatečně. Pokud mají státy Unie uspět při jejich řešení, budou se muset vybavit konkrétnějšími metami a nezbytnými finančními prostředky k jejich dosažení, a to radši dřív než později.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
