Karel Barták: Evropa se hádá o klimatické cíle
Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.
Čtěte také
Odklad hlasování neznamená, že se Unie k věci nevrátí. Její cíl dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050 stále platí, a povinností Evropské komise je navrhovat po etapách mety, jak se k němu přiblížit – po poklesu emisí o 55 procent do roku 2030, kterého bude nejspíš dosaženo, je to právě 90 procent pro rok 2040.
V Evropě už pominula „zelená“ nálada, kdy nejen většina vlád, ale i obyvatelstva podporovala opatření k ochraně klimatu a souhlasila s tím, aby právě Evropská unie nejrychleji omezovala vypouštění zplodin a ukazovala tak cestu zbytku světa. Green Deal už netáhne, pokud se nestal přímo symbolem šílení bruselských „zelených ajatoláhů“, jak se o něm mluví a píše zejména v Česku.
Čtěte také
Ve skutečnosti klimatická změna nikam neodešla a nesmí se na ni zapomínat. Jenže její naléhavost překryly jiné, ještě naléhavější problémy, zejména válka v sousedství, nutnost zbrojit a posilovat bezpečnost, které jsou spíše v rozporu s imperativem chránit planetu.
Green Deal však nikdo nezrušil a Evropská komise i dánské předsednictví prostě jen plní to, co bylo vládami členských států dohodnuto. Všechny, včetně té české, hlasovaly pro Green Deal a jeho součásti, tedy také například pro druhou generaci emisních povolenek, kterou teď čeští politici nenávidí, nebo pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035, který se jim také nelíbí.
Automobilky se pokoušejí lobbovat
Evropské sdružení výrobců automobilů, což je velmi silná lobby, se obrátilo na Evropskou komisi, aby termín roku 2035 přehodnotila. V pátek se k tomu automobilky sešly s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou k dalšímu „dialogu“. Sdružení očekávalo, že Komise projeví určitou flexibilitu, pokud jde o daný cíl – nedočkalo se.
Čtěte také
Komise argumentuje tím, že podíl elektrických aut na prodejích v Evropě přesáhl 17 procent a při započtení dobíjecích hybridů 25 procent. Není tedy vůbec vyloučeno, že za deset let budou Evropané připraveni kupovat už jenom elektrovozy.
Namítá také, že pokud by nyní Evropa přechod k elektromobilitě zpomalila, už nikdy se jí nepovede dohnat náskok, který v tomto segmentu budoucnosti získala Čína.
Komise tvrdí, že výrobcům automobilů vychází maximálně vstříc. Mobilizuje vědu i výzkum, chce financovat vývoj autonomních aut, bude podněcovat podniky, aby kupovaly jen elektrická služební auta. Přišla také s nápadem, že by se evropské automobilky měly soustředit na výrobu malých, dokonale vybavených a cenově dostupných elektromobilů.
O změně termínu 2035 však nechce ani slyšet. Ostatně ani nemůže – datum stanovily vlády členských zemí a pouze ony ho mohou změnit. Tak to v Evropské unii chodí – pokud něco vypadá jako diktát, diktují maximálně členské státy samy sobě.
Von der Leyenová minulý týden ve zprávě o stavu Unie označila automobilky za „pilíř naší ekonomiky a našeho průmyslu“ a také za “evropskou chloubu“. Jedním dechem však dodala, že „ať se nám to líbí, nebo ne, jeho budoucnost je pouze v elektřině“.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
