Karel Barták: EU chce skutečně postihovat porušování vlády práva

Vzniká tak sankční mechanismus, jaký si ještě nedávno dokázal málokdo představit. Jeho schválení posunuje Evropskou unii blíže k dohodě o sedmiletém rozpočtu na léta 2021–2026 a souvisejícím fondu obnovy ekonomiky postižené pandemií o celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur.

Čtěte také

Je to průlom. Daňovým poplatníkům jsme dlužili lepší pojistku, že jejich peníze budou ochráněny, říká Věra Jourová

Navržený předpis má sloužit především jako prevence, jako odstrašovací prostředek. Říká se v něm, že platby z rozpočtu EU nebo z fondu obnovy budou pozastaveny té či oné členské zemi v případě, že nebude respektovat nezávislost justice, bude tolerovat úplatkářství, podvody a daňové úniky nebo že nebude bránit střetu zájmů či nebude dostatečně vymáhat plnění soudních rozhodnutí.

Kvalifikovaná většina

Čtěte také

Filip Nerad: Česko znovu smutným premiantem. Tentokrát u dotací a vlády práva

Návrhy na sankce bude předkládat Evropská komise a rozhodovat o nich budou členské státy kvalifikovanou většinou – pro tedy musí být 55 procent členských zemí, které reprezentují 65 procent obyvatelstva EU. Europoslancům se nepodařilo prosadit původní návrh, aby se režim hlasování obrátil – postih by se nekonal, pokud by se kvalifikovaná většina postavila proti němu.

Na druhé straně obsahuje návrh pojistky pro konečné adresáty evropských dotací – pokud by se zastavily platby do státní kasy té které země, neziskové organizace, školy, podniky nebo výzkumné ústavy by své nároky mohly uplatnit přímo. Zkrátila se také povinná lhůta pro členské státy reagovat na návrhy komise – mají na to nyní už jen tři měsíce, ve srovnání s původně navrženými dvanácti měsíci.

Ideologické vydírání?

Návrh musí nyní schválit plénum Evropského parlamentu a také členské státy. Velmi pravděpodobně s ním nebudou souhlasit Maďarsko a Polsko, proti kterým Unie už vede řízení pro porušování základních hodnot obsažených v Lisabonské smlouvě. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová ho zatepla označila za „ideologickou vydírací zbraň“. Všeobecně se ovšem očekává, že Varšava i Budapešť se samy uchýlí k vydírání a pohrozí zablokováním ratifikace fondu obnovy ve svých parlamentech, kde mají vládní strany v obou případech pohodlnou většinu.

Podmínit rozdělování peněz z evropského rozpočtu demokratickým chováním národních států je významným počinem evropské integrace, který může podnítit nápravu v té které zemi. Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr má podporu 77 procent Evropanů. Velmi vyhovuje zejména bohatším zemím, které do rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. Místopředsedkyně komise Věra Jourová správně poukázala na „nervozitu“ daňových poplatníků v těchto zemích, kteří si nepřejí, aby jejich peníze byly jakkoli zneužívány.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Je to důležitý signál, který má potenciál prohloubit důvěru v Evropskou unii v klíčovém okamžiku napravování důsledků pandemie. Na tomto pozadí není jisté, nebo ani pravděpodobné, že Polsko a Maďarsko budou mít odvahu a chuť na sebe vzít odpovědnost za krach rozpočtu a projektu obnovy – už proto, že právě tyto dvě země by na nich měly nejvíce vydělat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu