Jourová pracovala dobře. Ale nominuje ji strana, která nesouzní s vládou práva, vadí europoslankyni

Věra Jourová
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věra Jourová

Českou eurokomisařkou by se opět měla stát Věra Jourová. Premiér Andrej Babiš (ANO) ji tento týden v Bruselu představil budoucí předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.

„Je otázka, jestli se Věra Jourová eurokomisařkou stane. Bude záležet na tom, jak to předsedkyně Komise sestaví a zda budou portfolia odpovídat tomu, o co si pan premiér řekl – tedy vnitřní trh, zahraniční obchod nebo digitalizace,“ podotýká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Českou kandidátkou na eurokomisařku je Věra Jourová. Jak se v Bruselu osvědčila?

Věra Jourová

Jedinou kandidátkou České republiky do příští Evropské komise je stávající eurokomisařka Věra Jourová z hnutí ANO. Řekl to v pondělí v Bruselu její budoucí předsedkyni Ursule von der Leyenové premiér Andrej Babiš (ANO).

S výběrem portfolií, o které má Česko zájem, jinak souhlasí a je prý i pravděpodobné, že se nám některé z nich podaří získat. „Na druhou stranu nás ale v Evropské unii a v očích von der Leyenové mohou poškozovat různé problémy vlády a premiéra, například jeho trestní stíhání,“ dodává.

Jourová ovšem ve vysílání Českého rozhlasu Plus uvedla, že v případě premiéra jde o právní problém, kdy si Komise a Česká republika vyměňují argumenty, a rozhodující aktéři to prý vědí. Zároveň se nedomnívá, že by to mohlo mít vliv na rozdělování portfolií.

„Nevím, co je jen naoko a co ne. Ale není to jediná věc. S ohledem na priority budoucí předsedkyně Komise jsou tam kontroverzní výroky ohledně klimatické neutrality, kdy se pan Babiš vyjádřil, že neví, co bude v roce 2050, tak proč by ho to mělo zajímat. Naopak von der Leyenová prohlásila, že do té doby chce uhlíkově neutrální Evropu,“ reaguje pirátská europoslankyně.

Věra Jourová odváděla svou práci kvalitně, takže s její nominací bych problém zcela jistě neměla. Ale visí tady otázka toho, že ji nominuje strana, která příliš nesouzní s prioritami Ursuly von der Leyenové, jako je vláda práva nebo klimatická neutralita.
Markéta Gregorová

Budoucnost je v obnovitelných zdrojích

Gregorová přiznává, že Ursulu von der Leyenovou nevolila, a to z několika důvodů. Nesouhlasí například s tím, že se obešel systém tzv. spitzenkandidátů evropských frakcí na šéfa Komise, a ještě zásadnější jsou prý programové neshody.

Von der Leyenovou jsem nevolil. Chce cenzurovat internet, tvrdí europoslanec Kolaja (Piráti)

Marcel Kolaja

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová získala v tajné volbě hlasy „jen“ 383 europoslanců. Stačilo by pouhých devět hlasů a německá ministryně zemské vlády neuspěla. Proti byl i europoslanec a taky nový místopředseda Evropského parlamentu (EP) z České pirátské strany Marcel Kolaja.

Pirátský europoslanec Marcel Kolaja von der Leyenovou kritizoval, protože mu chybí „konkrétní kroky, jakými chce těch svých velkých vzletných cílů dosáhnout. Jak třeba budeme mít v roce 2050 uhlíkově neutrální Evropu.“ Jaký recept nabízejí Piráti?

„Rozhodně by se měla snižovat závislost na fosilních palivech, typicky na uhlí. Ale třeba v dole Bílina se schválila těžba do roku 2035, to by se vůbec nemělo dít,“ míní Gregorová.

Připouští, že od roku 1989 svou závislost snižujeme, nedochází k tomu ale dostatečně rychle a vyžaduje to velký tlak. „Stále se musíme bavit o tom, jestli prolamovat limity, nebo ne. To mi přijde jako úplně obsoletní debata. Vůbec nevím proč. Takovou debatu bychom vůbec neměli vést,“ dodává.

Fosilní paliva prý může nahradit třeba jaderná energetika: „Nejsem pro další výstavbu jaderných elektráren, ale zároveň ani pro rušení těch, které jsou momentálně v provozu. Jsme ve 21. století a máme úžasné příležitosti, jen je nevyužíváme, protože na to není politická odvaha.“

Budoucnost totiž Gregorová vidí v kombinaci obnovitelných zdrojů a nových technologiích, abychom je mohli efektivně využívat.

Je dobře, aby česká eurokomisařka měla na starost digitalizaci, když v ní zaostáváme? A kolik by mělo stát české předsednictví Evropské unii? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.

Spustit audio

Související