Je to průlom. Daňovým poplatníkům jsme dlužili lepší pojistku, že jejich peníze budou ochráněny, říká Věra Jourová

6. listopad 2020

Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu. Po několikaměsíčních vyjednáváních se na tom ve čtvrtek shodli zástupci unijních států a Evropského parlamentu. Dohoda otevírá cestu ke konečnému schválení fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními a budoucího sedmiletého rozpočtu Unie. Co přesně to znamená, vysvětluje na Plusu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO).

Hodnotíte čtvrteční shodu za zásadní průlom pro ochranu práva v Unii? A v čem především?

Je to zásadní průlom už v tom, že se dosáhlo kompromisu. Znám velice dobře historii toho návrhu. Poprvé jsem to řekla veřejně v roce 2018 ve Vídni a byl z toho veliký poprask. Málokdo tehdy věřil, že by taková podmínka mohla dosáhnout realizace. Pro mě to je průlom a bude to tak zřejmě prezentovat i německé předsednictví, které mělo dost velký podíl na tom, že se kompromisu dosáhlo.

Čtěte také

Jaké prohřešky proti právním principům v jednotlivých zemích EU dosud neuměla postihnout?

Umíme mechanismus zmrazení evropských fondů v případě, kdy nefungují audity jako kontrolní systémy. Takové věci, které jsou méně významné než například to, když nefunguje zadávání veřejných zakázek, respektive potírání podvodů na veřejných zakázkách, nebo kdy nefunguje nezávislá justice, která měří všem stejně a dovede potrestat viníky zpronevěr a korupce.

Takovéto věci jsme neuměli postihnout. A respektive pořád, i když jsme viděli, že jsou v členských zemích problémy tohoto zásadního typu, proudily do nich evropské peníze a daňoví poplatníci už z toho – musím říct – byli velmi nervózní. Zvlášť v zemích, které přispívají do pokladny víc, než z ní dostávají.

Dlužili jsme to daňovým poplatníkům, abychom přišli s lepší pojistkou, že ty peníze budou ochráněny.

Hromadné žaloby o náhradu škody

Země EU také schválily možnost podávat hromadné žaloby o náhradu škody. Možnost, kterou český právní řád zatím nezná a po které dlouho volají spotřebitelské organizace. Máte z výsledné podoby radost?

Čtěte také

To byl další můj návrh, kdy málokdo věřil, že se to povede. Velmi mě to těší, protože musíme umožnit spotřebitelům, aby spojili síly a společně se ucházeli o kompenzace a náhradu škod – v případě, že jsou nějak poškozeni nepoctivými prodejci nebo výrobci.

Je to průlom, protože zatím řada zemí, stejně jako Česká republika, nezná tento institut. A upřímně řečeno, dnes je realita taková, že než aby se soudili o malé částky, tak to vzdají. Je v tom velká dávka nespravedlnosti.

Zbývá ještě formální souhlas europoslanců. Na uvedení změn v život mají členské státy dva roky. Českou novelu zákona už schválila vláda, ale zatím leží ve sněmovně. Kdy nejpozději by těchto práv mohli využít i čeští občané a v jakých případech?

Záleží na tom, která úprava bude rychlejší. Ta evropská, která by se měla zapracovat do českého právního řádu, má teď 24 měsíců. Plus je tam šest měsíců na některé věci, které stát musí zajistit.

Takže když to zjednoduším, mělo by to trvat 30 měsíců a od té chvíle by spotřebitelé měli mít možnost spojit síly a společně se ucházet o spravedlnost ve spotřebitelských sporech.

Poslechněte si celé vysvětlení Věry Jourové.

autoři: Jan Burda , marz
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.