Filip Nerad: Česko znovu smutným premiantem. Tentokrát u dotací a vlády práva
Lehce přes polovinu Čechů souhlasí podle průzkumu pro Evropský parlament s tím, aby unijní dotace byly podmíněny dodržováním principů vlády práva. Zhruba čtvrtina Čechů je proti této podmínce.
V obou případech jsou to extrémy ve výsledcích dotazování agentury Kantar ve všech členských státech.
Čtěte také
Nikde jinde v Evropské unii nemá podle tohoto šetření svázání unijních peněz se zásadami „rule of law“ tak nízkou podporu jako u nás a nikde jinde není tolik jeho odpůrců. A to ani v Maďarsku a v Polsku, jejichž vlády kvůli odlišnému pohledu na tyto principy už několik let „válčí“ s Bruselem a toto provázání rozhodně odmítají. A to do takové míry, že hrozí zablokováním současných rozpočtových plánů celé sedmadvacítky.
Navzdory tomu souhlasí v obou visegrádských zemích s touto podmínkou pro čerpání dotací téměř tři čtvrtiny respondentů a proti není ani pětina. Na Slovensku je situace skoro identická, abychom měli obrázek V4 kompletní. Ve všech ostatních nám nejbližších zemích v Unii je tak názor na tuto otázku velmi podobný celoevropskému průměru. Vymyká se pouze Česko.
Je o to zajímavější, že premiér Andrej Babiš ani česká vláda tento navržený nástroj nijak nezpochybňují a nebojují proti němu po boku dvojice visegrádských partnerů, což by mohlo veřejné mínění v Česku ovlivňovat.
Nezávislá justice
Šéfovi hnutí ANO podle zasvěcenců stačí, že naší republiky se nové opatření nedotkne, protože nemá i podle nedávné zprávy Evropské komise s fungováním právního státu zásadnější problémy. Premiér tak prý necítí potřebu tuto věc víc řešit. A domácí debata o ní téměř neexistuje.
Čtěte také
I to je zřejmě jeden z důvodů, proč tolik Čechů nevidí nutnost spojovat čerpání evropských peněz s dodržováním zásad vlády práva. Není to něco, co by nás bezprostředně pálilo. A navíc návrh nového pravidla přichází z Bruselu, což mu v české kotlině nikdy velkou popularitu nepřinese.
V postoji k němu se ale také odráží tuzemské vnímání unijních dotací jako něčeho, na co máme na základě svého členství nárok, nikdo nám ho nemá co brát a nikdo do něj nemá co mluvit.
Tento přístup asi ne náhodou už roky razí i premiér Babiš. Je v této souvislosti příznačné, že jeho obvinění z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, ani domácí a unijní vyšetřování tohoto podezření s jeho veřejnou podporou v Česku nijak neotřásly. Zneužití evropských peněz není u nás v obecném vnímání považováno za tolik závažný zločin, tak proč dotace svazovat ještě dalšími regulemi.
Čtěte také
Dokud jsme jejich čistými příjemci, tak se to asi nezmění. Už na konci nastávajícího desetiletí se to ale dost možná obrátí a do unijního rozpočtu budeme přispívat víc, než z něj budeme dostávat.
Bude tak i v našem zájmu, aby naše peníze nešly někam, kde nebude fungovat nezávislá justice, která by potrestala jejich zneužití, nebo kde bude bujet korupce, pomocí níž by si tyto peníze přihrávaly jen místní elity.
Přesně takový pocit mají při pohledu na východní členy Unie současní čistí plátci. Proto jejich vlády tolik tlačily a tlačí na zavedení nového opatření a proto tam má provázání evropských plateb s dodržováním právního státu takovou podporu i mezi veřejností. Jejich finanční solidarita s jinak ne už tak solidárními novějšími partnery v Unii má totiž evidentně své meze.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
