Karel Barták: EU chce intenzivněji pomáhat Ukrajině

A toto usnesení, ač formulované poněkud obecně či krkolomně, se stává závazným pokynem, ukazatelem směru pro celou unii, podle něhož se budou napříště připravovat konkrétní rozhodnutí včetně závazné legislativy.

Čtěte také

Karel Barták: Evropu čeká obrovské zbrojní úsilí. Německo, Francie a Polsko udaly tón

Pokud tedy Evropská rada tentokrát říká, že je unie „odhodlána pokračovat v poskytování veškeré nezbytné politické, finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajině a jejímu lidu“, a to „tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“, a zároveň neschvaluje nové evropské financování, vypadá to jako silné odhodlání, ovšem bez dalšího impulsu.

Ve srovnání s minulými závěry téže Evropské rady odrážejí formulace ještě větší znepokojení a naléhavost, po slovech však nenásledují činy, pokud nepočítáme oslavovanou českou iniciativu nákupu statisíců kusů dělostřelecké munice. I když to bylo připraveno, nedohodli se státníci jednomyslně ani na použití výnosů z ruských aktiv zmrazených v evropských bankách, ani na premiérovém vypsání válečných evropských dluhopisů.

Čtěte také

Petr Holub: Chvála obchodníků se zbraněmi. Těch z Česka

S ruskou válkou na Ukrajině bezprostředně souvisí nová priorita, jíž se stala vlastní obranyschopnost členských států. Je to poprvé, co se na nejvyšší úrovni mluvilo o financování evropských zbrojovek, o navyšování jejich kapacity, o koordinaci členských zemí při zadávání vojenských zakázek, o slaďování parametrů a součinnosti armád.

Vlády i komise dostaly za úkol do června navrhnout „všechny možnosti mobilizace financování“; Evropské investiční bance bylo uloženo, aby rozšířila svou úvěrovou politiku také na obranný průmysl.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Za kolik nám stojí bezpečnost naší země?

Je nabíledni, že dlouho zanedbávaný obranný průmysl se stává prioritním sektorem v měnící se průmyslové politice EU. Státy mají investovat do společného výzkumu, vývoje i výroby zbraní. Veškeré toto úsilí zastřeší evropská obranná průmyslová strategie; lídři chtějí, aby byla bleskově vyhotovena, stejně jako doprovodný evropský program.

Příslib převážně jen ve slovní rovině

Premiérově se mluvilo také o připravenosti občanské společnosti, o civilní obraně, o zvyšování povědomí obyvatelstva, že ze strany Ruska čelí Evropa nové hrozbě, jaká tady po dekády nebyla.

Vysvětlení podal vysoký představitel EU Josep Borrell: „Výzva, aby si Evropané uvědomili, jakým hrozbám čelíme, je dobrá věc. Zároveň bychom to neměli přehánět. Nebezpečí války není bezprostřední,“ řekl novinářům na okraji summitu.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Nepřímo tak kontroval hojně citovanou předpověď amerického Institutu pro studium války, který ve čtvrtek napsal, že podle řady znamení se Rusko připravuje na velký konvenční konflikt se Severoatlantickou aliancí, k němuž by mohlo dojít „dřív, než západní analytici původně předpokládali“.

Borrell varuje před panikou, že je válka za dveřmi. Ukrajinský prezident Zelenskij zase upozorňuje, že bychom se jí nemuseli bát, pokud bychom Ukrajině nyní pomohli tak masově, že by Rusko definitivně zastavila. Takového příslibu se mu dostalo, ovšem převážně jen ve slovní rovině.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz