Karel Barták: EU chce intenzivněji pomáhat Ukrajině
Ačkoli se konají docela často, každé zasedání Evropské rady je mimořádnou událostí. Kolem stolu usednou zvolení lídři 27 států, s přesnou předjednanou agendou a jasným návrhem usnesení, a několik hodin diskutují o kompromisním konečném znění.
A toto usnesení, ač formulované poněkud obecně či krkolomně, se stává závazným pokynem, ukazatelem směru pro celou unii, podle něhož se budou napříště připravovat konkrétní rozhodnutí včetně závazné legislativy.
Čtěte také
Pokud tedy Evropská rada tentokrát říká, že je unie „odhodlána pokračovat v poskytování veškeré nezbytné politické, finanční, ekonomické, humanitární, vojenské a diplomatické podpory Ukrajině a jejímu lidu“, a to „tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“, a zároveň neschvaluje nové evropské financování, vypadá to jako silné odhodlání, ovšem bez dalšího impulsu.
Ve srovnání s minulými závěry téže Evropské rady odrážejí formulace ještě větší znepokojení a naléhavost, po slovech však nenásledují činy, pokud nepočítáme oslavovanou českou iniciativu nákupu statisíců kusů dělostřelecké munice. I když to bylo připraveno, nedohodli se státníci jednomyslně ani na použití výnosů z ruských aktiv zmrazených v evropských bankách, ani na premiérovém vypsání válečných evropských dluhopisů.
Čtěte také
S ruskou válkou na Ukrajině bezprostředně souvisí nová priorita, jíž se stala vlastní obranyschopnost členských států. Je to poprvé, co se na nejvyšší úrovni mluvilo o financování evropských zbrojovek, o navyšování jejich kapacity, o koordinaci členských zemí při zadávání vojenských zakázek, o slaďování parametrů a součinnosti armád.
Vlády i komise dostaly za úkol do června navrhnout „všechny možnosti mobilizace financování“; Evropské investiční bance bylo uloženo, aby rozšířila svou úvěrovou politiku také na obranný průmysl.
Čtěte také
Je nabíledni, že dlouho zanedbávaný obranný průmysl se stává prioritním sektorem v měnící se průmyslové politice EU. Státy mají investovat do společného výzkumu, vývoje i výroby zbraní. Veškeré toto úsilí zastřeší evropská obranná průmyslová strategie; lídři chtějí, aby byla bleskově vyhotovena, stejně jako doprovodný evropský program.
Příslib převážně jen ve slovní rovině
Premiérově se mluvilo také o připravenosti občanské společnosti, o civilní obraně, o zvyšování povědomí obyvatelstva, že ze strany Ruska čelí Evropa nové hrozbě, jaká tady po dekády nebyla.
Vysvětlení podal vysoký představitel EU Josep Borrell: „Výzva, aby si Evropané uvědomili, jakým hrozbám čelíme, je dobrá věc. Zároveň bychom to neměli přehánět. Nebezpečí války není bezprostřední,“ řekl novinářům na okraji summitu.
Nepřímo tak kontroval hojně citovanou předpověď amerického Institutu pro studium války, který ve čtvrtek napsal, že podle řady znamení se Rusko připravuje na velký konvenční konflikt se Severoatlantickou aliancí, k němuž by mohlo dojít „dřív, než západní analytici původně předpokládali“.
Borrell varuje před panikou, že je válka za dveřmi. Ukrajinský prezident Zelenskij zase upozorňuje, že bychom se jí nemuseli bát, pokud bychom Ukrajině nyní pomohli tak masově, že by Rusko definitivně zastavila. Takového příslibu se mu dostalo, ovšem převážně jen ve slovní rovině.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
