Karel Barták: Česká republika předsedá Radě Evropský unie

5. červenec 2022

A je to tady. Předsedáme Radě Evropské unie. Máme za sebou obligátní spanilou jízdu Evropské komise, která se takto vydává do předsedající země každých šest měsíců, a několikahodinové seznamování českých ministrů se svými komisními protějšky.

Premiér Petr Fiala střídá státnické projevy – tento týden v Evropském parlamentu – a počíná si přesvědčivě. V bruselské centrále EU rozechvěle usedají do předsednického křesla v desítkách pracovních skupin čeští diplomaté. Ministři řady resortů ze všech 27 členských zemí balí kufry a vydávají se vzrušeně do matičky Prahy na neformální zasedání – to je přece jen něco jiného než bruselská rutina. Tu a tam se konají koncerty na počest Česka v EU a hodnostáři ostentativně nosí kravaty a deštníky s logem předsednictví.

Jaké bude?

Čtěte také

Slyšeli jsme hodně to tom, že bude válečné, že ruská invaze na Ukrajinu převrátila všechno vzhůru nohama, že musíme měnit priority za chodu a také improvizovat. Je na tom něco pravdy, ale jen něco.

Podstata zůstává stejná, naskakujeme do jedoucího vlaku a čeká se od nás, že budeme pokračovat tam, kde skončila Francie, která předsedala před námi, a že odevzdáme evropské dílo o kousek dál na konci roku Švédsku. Takže zase nic zas mimořádného.

Navíc máme výhodu, že se Unie momentálně soustřeďuje na témata, kolem kterých panuje v rámci „sedmadvacítky“ značná shoda. Čeští politikové si nemusí lámat hlavu, s čím originálním by přišli nebo naopak zda Unie nejde v té či oné věci příliš daleko a zda by neměli brzdit.

Vzdor vůči ruské agresi a protiruské sankce, energetická krize tím vyvolaná a ekonomické potíže z toho plynoucí vyvolávají jednoznačné a objektivní problémy a úkoly, na jejichž řešení nebude tak těžké se shodnout. Budou to možná problémy obrovské, jako je případná ruská stopka vývozu zemního plynu do Evropy, ale budou vnímány všemi členskými státy podobně.

Praha se bude moct ostatně opřít o jednoznačná usnesení červnových summitů, a to jak EU, tak NATO. Na začátku července 2022 je Západ v klíčových věcech jednotný. Bude i naší zásluhou, pokud to potrvá – a premiér Fiala slibuje, že to bude jeho velkým úkolem.

Říjnové setkání

Čtěte také

Třešničkou na dortu se má stát neformální setkání lídrů demokraticky orientovaných evropských zemí 6. a 7. října v Praze. Půjde o první pokus jaksi zhmotnit „evropské politické společenství“ – to je nápad francouzského prezidenta Macrona, který podporuje šéf Evropské rady Charles Michel. Jakási platforma spolupráce všech států, včetně těch, které o vstup do Unie usilují; nemá ale v žádném případě být alternativou k členství.

Zatím vyvolává více otázek než odpovědí: Přijedou do Prahy lídři balkánských zemí, rozčarovaných pomalým přistupováním k Unii? Přijede britský premiér, jehož země je s Bruselem opět na kordy kvůli brexitu? A hlavně: Přijede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij? Dokáže si Praha pro sebe vymoct vytouženou dárcovskou konferenci pro rekonstrukci Ukrajiny, nebo to je něco, co bude chtít za každou cenu kočírovat Evropská komise?

Nedá se nad tím mávnout rukou, říjen je za dveřmi. Unijní předsednictví ve druhém pololetí mají tu nevýhodu, že do nich spadá srpen, kdy bruselské instituce vyhlašují dovolenou. Místo šesti měsíců máme tedy k dispozici jen pět – a až se vrátíme z prázdnin 1. září, bude říjnový termín za dveřmi.

Karel Barták

Ale nepředbíhejme. Pro stovky českých úředníků a expertů zapojených do práce jak v Praze, tak v Bruselu začal tento týden maraton, na jehož konci by měla být nejen spokojenost z vykonané práce, ale také větší pochopení a hlubší znalost, které si tito lidé ponesou s sebou do dalšího působení v Unii. O politicích to platí dvojnásob. Mělo by to vést k podstatnější české roli při utváření politiky EU, k posunu do evropského „mainstreamu“ mezi země, se kterými se počítá a na které se spoléhá. Nikdo v tuto chvíli ovšem ještě neví, jestli trasa tohoto maratonu povede po rovince, nebo jestli bude pěkně hrbolatá.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.