Kapitulace Německa ještě neznamenala konec války. Poslední boje se odehrály na Příbramsku
Přesně před 70 lety, nad ránem 7. května 1945, podepsalo nacistické Německo ve francouzské Remeši bezpodmínečnou kapitulaci.
Samotná kapitulace byla podepsána v nenápadné budově kousek od nádraží, kde tehdy sídlilo vrchní velení německých expedičních sil.
Němci nabízeli kapitulaci už 5. května 1945, ale jen svých jednotek na západě.
Pokud byla kapitulace podepsána už 7. května, proč byla platnost stanovena až od půlnoci z 8. na 9. května? Podle Vojtěcha Kyncla z Vojenského historického ústavu si to vymínilo německé velení a byla to i benevolence spojenců.
„Tím důvodem mělo být přenesení rozkazu ke všem jednotkám, které v té době bojovaly v okupované části Evropy. Vytvořilo to určitý prostor přibližně 24 hodin, kdy měly německé jednotky možnost uniknout před sovětskou armádou do amerického zajetí, které bylo považováno za výrazně lepší, než se dostat do rukou Rusů,“ dodává historik.
Sovětskému vůdci Stalinovi se ale podepsání kapitulace 7. května nelíbilo a vynutil si ještě jeden podpis o den později v Berlíně.
Zatímco západní svět slaví vítězství nad nacismem 8. května, Rusko až 9. května.
„Ve střední a západní Evropě vešlo v známost podepsání kapitulace v Remeši během 8. května. Dokonce i sovětské vedení to převzalo v této části Evropy jako důležité datum. V Sovětském svazu se tato informace rozšířila až 9. května i vzhledem k posunu času. Proto je zde tento rozdíl, ale je to pouze záležitost tehdejší propagandy, která to takovýmto způsobem posunula o jeden den později na 9. května 1945,“ zdůvodňuje Vojtěch Kyncl.
Kapitulace ovšem neznamenala konec všech bojů.
„Nasazení vojenských prostředků, vojáků, kdy se jenom na území protektorátu a později Československa nacházel skoro milion nacistických vojáků, nejde stáhnout z hodiny na hodinu. Poslední boje, které se udály na našem území, se odehrávaly ještě 12. května u Příbrami, kde zůstalo opevněno na 7000 vojáků Waffen SS, kteří se snažili dostat do americké okupační zóny a na ně se tlačili Sověti, ovšem Američané je odmítali přijmout. Posléze ještě několik dalších dnů respektive týdnů docházelo k drobným útokům, kdy se německé jednotky snažily dostat do západních okupačních zón,“ říká historik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
