Kamila Pešeková: Výsledky eurovoleb na Slovensku ukazují, že Ficův Smer bude mít zájem na pohlcení Hlasu
V minulosti patřilo Slovensko spolu s Českou republikou k zemím s nejnižší volební účastí v eurovolbách. Po těch posledních to už ani pro jednu z obou zemí neplatí. Na Slovensku dosáhla účast na více než 34 procent.
To je možné interpretovat dvěma způsoby: Optimistický výklad by byl asi takový, že voliči se o volby do evropských struktur začali víc zajímat, uvědomují si důležitost evropských témat, a dali to najevo větší ochotou jít volit.
Čtěte také
Daleko pravděpodobnější ale asi je, že eurovolby byly dalším pokračováním předchozích celostátních hlasování, loňských parlamentních a letošních prezidentských voleb. Tentokrát se šťastnějším koncem pro hnutí Progresivní Slovensko, které je se ziskem 28 procent hlasů vítězem eurovoleb.
Na druhém místě skončila vládní strana Smer premiéra Roberta Fica s 25 procenty. Ukázalo se tak, že Fico je porazitelný, což by mohlo znamenat novou naději pro antificovskou opozici na Slovensku.
Nabídka pro středové voliče
Výsledek Smeru je pozoruhodný i proto, že pravděpodobně nezafungoval efekt, který očekávali mnozí analytici – a sice že voliči na Slovensku se budou solidarizovat se zraněným premiérem, který se stal cílem politicky motivovaného atentátu v Handlové a svými hlasy mu znovu zajistí vítězství. To se ovšem nestalo. Možná to bylo proto, že jeho skalní voliči byli přesvědčeni, že vítězství jejich favorita je beztak jisté.
Čtěte také
Eurovolby také hodně napověděly, jak by se mohl do budoucna vyvíjet vztah mezi stranami Smer a Hlas, čili uskupením, které založil budoucí slovenský prezident Peter Pellegrini. Jeho zvolením přišel Hlas nejenom o hlavního lídra, ale také o podporu voličů, takže Hlas skončil až čtvrtý a získal pouze jediné křeslo v Evropském parlamentu.
Pro Smer to znamená, že pokud bude chtít vládnout i v dalším volebním období, nemusí mu na to jeho dosavadní voliči stačit. O to větší může být zájem vedení Smeru pohltit časem subjekty, které jsou mu nejblíž, a to je především strana Hlas.
Nová situace by ovšem mohla vzniknout i na druhé straně politického spektra. Eurovolby na Slovensku naznačily, že jejich vítěz, Progresivní Slovensko, se může postupem času státu hlavní stranou pro všechny voliče, kteří odmítají Ficovo pojetí politiky.
Dva další politické subjekty, které mu v tom mohly konkurovat, Sloboda a solidarita a Demokraté, v eurovolbách těsně neuspěly. Hlavně v případě Demokratů, které kdysi založil bývalý premiér Eduard Heger s podporou mnoha známých osobností, je otázkou, jestli to nebyla definitivní tečka za jejich existencí.
Progresivcům se nyní otevírá možnost vytvářet nabídku pro středové voliče a stát se východiskem pro těsnější spolupráci nebo dokonce spojení proevropských a prozápadních sil na Slovensku. Předpokládá to ovšem, aby nepropadli sebeuspokojení z nečekaně dobrého výsledku.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
