Kamila Pešeková: Ruští obři na slovenských mostech

Slovensko se tak stalo první zemí Evropské unie, která tímto způsobem vyslovila podporu České republice v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích. Český premiér Andrej Babiš v reakci na to vyslovil Slovensku poděkování za „obrovské gesto“ s tím, že si ho velmi váží.

Čtěte také

Karel Hvížďala: V kauze Vrbětice nejde jen o střet zpravodajských služeb

Slovenský premiér Eduard Heger jen potvrdil to, co během své nedávné návštěvy Prahy uvedl, a sice že Česká republika je pro Slovensko nejbližší spojenec v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Rusko následně odsoudilo slovenský krok jako neopodstatněný a odpovědělo vyhoštěním tří slovenských diplomatů z Moskvy.

Postoj vlády tak znamená výrazný obrat ve slovenské zahraniční politice. Ministr zahraničí Ivan Korčok vede svůj resort rok a opakovaně zdůrazňuje nutnost jasné prozápadní orientace Slovenska. Šéf diplomacie, který byl před vstupem do vlády velvyslancem ve Spojených státech amerických, už dříve kritizoval objednávku ruské vakcíny Sputnik V, která pak málem vedla k pádu vlády. Označil ji za nástroj „hybridní války“.

Změna diplomacie

Čtěte také

Nezůstali jsme sami, reakce NATO je rychlá a rázná, pochvaluje si velvyslanec Landovský

Aktuální jednání slovenské vlády je v úplném kontrastu s podobnou situací před několika lety. Když na jaře 2018 země Evropské unie reagovaly vyhoštěním diplomatů na použití nervové látky novičok ve Velké Británii, tehdejší slovenská vláda premiéra Petra Pellegriniho diplomaty nevyhostila.

I když měly mít v té době slovenské tajné služby seznam těch, kterým by mohl být pobyt vypovězen, nakonec tento krok zablokoval tehdejší šéf parlamentu Andrej Danko. Tehdy uvedl, že Slováci Rusko potřebují. Mimochodem, stejný Andrej Danko měl jet s českým vicepremiérem Janem Hamáčkem na jeho původně plánovanou cestu do Moskvy, kde mělo jít o možnou dodávku ruské vakcíny do Česka.

Přebujelá ambasáda

K vyhoštění ruského diplomata ze Slovenska nakonec došlo až koncem roku 2018, a to na podnět slovenského vojenského zpravodajství. Slovenská republika, podobně jako Česko, má dlouhodobě problém s předimenzovanou ruskou ambasádou. V Bratislavě dosud působilo 30 ruských diplomatů a dalších 60 zaměstnanců velvyslanectví.

Kamila Pešeková|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Rozhodnost, s jakou špičky Slovenské republiky v kauze Vrbětice reagovaly, potvrzuje, že země je dnes orientována výhradně prozápadně. Skončily tak doby, kdy Slovensko zůstávalo stát někde na půli cesty mezi Západem a Východem. Tenkrát se mnozí jeho vrcholní politici oddávali iluzím, že by pětimilionová země uprostřed Evropy mohla být „mostem“ mezi Západem a Východem. Nic tuto rozpolcenost nedokazovalo lépe než situace z listopadu 2017, kdy prezident Andrej Kiska vystoupil před poslanci Evropského parlamentu a ve stejný den promlouval šéf slovenského parlamentu Andrej Danko k poslancům ruské Státní dumy. Tato politická schizofrenie nyní naštěstí skončila. A pokud jde o roli mostu – ne nadarmo bývá před každým uvedena značka poukazující na jeho nosnost. Ten slovenský by se zhroutil už ve chvíli, kdy by se k němu ruský obr jenom přiblížil.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu