Kamila Pešeková: Pevné postoje politiků vedou k jejich rezignaci. Nejen na Slovensku
Na Slovensku vyvrcholil několikatýdenní zápas o migrační pakt OSN.
Ministr zahraničí Miroslav Lajčák ohlásil svůj odchod z kabinetu poté, co Národní rada Slovenské republiky schválila rezoluci, která odmítá přijetí migračního dokumentu.
Kamila Pešeková: Globální pakt o migraci a dilema slovenského ministra zahraničí
Pokud existuje nějaká stálice v kabinetech, které Slovensku v posledních letech vládly, tak se jmenuje Miroslav Lajčák.
Ministr Lajčák se v době svého působení ve funkci předsedy Valného shromáždění OSN spolupodílel na vypracování tohoto dokumentu. Proto ho také v rámci slovenské vlády prosazoval.
Ale jak ukazuje poslední vývoj, neúspěšně. Navzdory tomu, že argumentoval přesvědčivě ve prospěch dohody a před možností, že by mohl rezignovat, varoval už před hlasováním.
Stoupenci paktu vidí migraci jako problém, který je třeba řešit na globální úrovni, i když to nepůjde snadno a bude to třeba možné pouze za cenu malých krůčků. Odpůrci paktu naopak podléhají iluzi, že migraci lze radikálními přístupy úplně zastavit.
Stálo ho to slibně se rozvíjející kariéru
Jiří Pehe: Proč je odmítnutí globálního paktu o migraci chyba
Vláda rozhodla, že se Česká republika nepřipojí ke globálnímu paktu o migraci, který se chystá přijmout více než 190 zemí celého světa v Maroku na začátku prosince.
Nejen na Slovensku, ale i v jiných evropských zemích kvůli tomu panuje hluboká propast ve společnosti a názory obou táborů se zdají být neslučitelné. Toho mohou využít různé dezinformační weby k tomu, aby dál šířily nepravdivé informace a přispívaly tak k prohlubování rozdílů ve společnosti.
Řada z nich je financovaná z Ruska, které má dlouhodobý zájem na tom, aby se z výbušného migračního tématu stala roznětka, která způsobí vnitřní rozklad Evropské unie a ulehčí návrat starého hegemona.
Jakoby obyvatelé bývalých socialistických zemí zapomněli, že o politickou svobodu, kterou nabyli před téměř třiceti lety, se musí bojovat každý den a že není dána jednou navždy.
Miroslav Lajčák: Češi a Slováci si často neuvědomují, jak moc si jsou blízcí
Jak silně je česká zahraniční politika propojená se Slovenskou? Není jejich předpokládaná blízkost jen pouhý mýtus? A do jaké míry dělí obě země vztah k Evropské unii?
V těchto dnech se diskutuje o Globálním paktu o migraci i v jiných evropských státech. Debaty se točí v zásadě okolo stejných témat, kterým se na svém zasedání věnovali slovenští poslanci.
Šlo o otázku, jestli plánovaná dohoda ohrozí právo států stanovit si vlastní pravidla pro migraci a jestli má být migrace novým globálním lidským právem nebo zda je přípustná migrace kvůli klimatickým změnám či nikoli. Například v Německu, kde poslanci rozhodovali o paktu ve stejný den jako Slováci, dospěli k úplně opačnému závěru. Vládě jeho podpis doporučili.
Když se stal Miroslav Lajčák před lety ministrem zahraničí, byl v povědomí široké veřejnosti známý skoro výlučně jako manžel populární televizní moderátorky. Během let získal v diplomacii zkušenosti i jméno a stal se jakousi seriózní vizitkou nejenom pro stranu Smer, ale i pro celé Slovensko.
Lajčák nikdy nepatřil k těm členům vlády, kteří by si libovali ve velkých gestech a ještě větších slovech. Ti se totiž často, když došlo na lámání chleba, ukázali být jako slabí ve svých postojích.
Podceňovaný Lajčák naopak svůj pevný postoj prokázal i za cenu toho, že ho to stálo slibně se rozvíjející kariéru. A takováto vlastnost v našich zeměpisných šířkách je stále ještě vzácná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
