Kamila Pešeková: Orbánova letní dávka emocí tentokrát směřovala na Slovensko
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi se podařilo něco, co už na Slovensku nebylo dlouho k vidění: sjednotit prakticky všechny politické proudy v zemi, od leva doprava, od pokrokových sil až po národní konzervativce. Mohou za to jeho výroky, které pronesl na tradiční letní škole v rumunském Sedmihradsku, regionu se silnou maďarskou menšinou.
Označil mimo jiné Slovensko za „odtržené území“ a radil Maďarům žijícím na Slovensku, jak mají volit v zářijových parlamentních volbách. Slovenské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo maďarského velvyslance, aby Orbánova slova vysvětlil.
Čtěte také
Slovenské Maďary oslovil jako „milé Maďary z Felvidéku“. Slovo Felvidék působí na Slovensku jako rozbuška, doslova to znamená „horní venkov“, ve významu „horní země“. Tedy jako označení pro něco, co je součástí Maďarska, i když se dočasně nachází za jeho hranicemi. Orbán není hloupý a už vůbec ne politický amatér. Věděl moc dobře, co jeho slova vyvolají a že jsou pro většinové slovenské obyvatelstvo spojena se silnou negativní emocí. Podobně věděl, co způsobí, když si na sebe vezme fanouškovskou šálu s obrysy velkého Maďarska, jak se stalo loni na podzim.
To, že Orbán takto pravidelně zkouší trpělivost sousedů Maďarska, není vlastně nic nového. V Maďarsku je stále cítit značná nostalgie po velkém Uhersku, které skončilo po první světové válce uzavřením Trianonské smlouvy z roku 1920. Ta stanovila nové hranice Maďarska.
Čtěte také
Ani sto let od této události se ale Maďarsko nedokázalo vyrovnat s touto skutečností a nepřijalo ji. A není to jenom téma pro nacionalistickou pravici. I mezi levicově a liberálně orientovanými obyvateli je dané trauma stále přítomné.
Orbán sice je kritikem evropské integrace, ale Maďary, kteří dnes žijí v různých státech střední a jihovýchodní Evropy, by pod jednu společnou střechu integrovat chtěl. To je důvod, proč jsou vztahy Maďarska s jeho sousedy tak citlivé a komplikované. A také to je vysvětlením, proč Orbán i nyní během války na Ukrajině raději útočí na Volodymyra Zelenského než na Vladimira Putina. Viní totiž Ukrajince, že utlačují tamní maďarskou menšinu.
Ekonomicky zapustit kořeny
Ve slovensko-maďarských vztazích byl relativní klid. Pouze jednou za čas se objevily situace, které připomněly jejich komplikovanost a citlivost.
Čtěte také
Jako když před časem slovenská vláda kritizovala Maďarsko, že prostřednictvím nadace kupuje historicky cenné nemovitosti na Slovensku. Šlo o objekty, které si často vyžadovaly nákladnou rekonstrukci. Proč to maďarská strana dělala, nikdy veřejně nevysvětlila.
Když Slovensko požadovalo, aby se tyto věci řešily diplomatickou cestou, z Maďarska se snesla nenávistná vlna kritiky nejdřív na ministra zahraničí Ivana Korčoka, poté na jeho nástupce Rastislava Káčera. Není tajemstvím, že podnikatelé z Orbánova okolí se také snaží ekonomicky zapustit kořeny na jižním Slovensku. Mohutně investovali do fotbalové akademie a nového stadionu v Dunajské Stredě. Na jeho otevření dorazil Viktor Orbán osobně.
Obracet se příliš k minulosti ještě nikdy žádný problém nevyřešilo. Zřejmě ale bohužel stále ještě může přinést nějaké to procento popularity.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
