Přesně před šesti měsíci otřásla Slovenskem vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
Navzdory opakovaným výměnám v čele ministerstva vnitra a v úřadě slovenského policejního prezidenta a také přes silný společenský tlak na vyšetření případu, zůstává pozadí vraždy stále ještě neobjasněné. Slovenská veřejnost prakticky neví, v jakém stavu vyšetřování vůbec je. A už vůbec není jasné, kdo vraždu spáchal, kdo si ji objednal nebo jak se stala.
Od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uběhly dva měsíce. Jak se slovenská policie posunula v pátrání po vrahovi? „Dostupných informací o průběhu vyšetřování z posledních týdnů mnoho není,“ říká kriminolog z Trnavské univerzity Miloš Deset.
Jediným hmatatelným, i když hodně skromným výsledkem, je památník na připomínku obou usmrcených mladých lidí, a to ve východoslovenských Košicích. Odhalení se chystá na 21. srpna, tedy přesně půl roku od vraždy těchto dvou mladých lidí.
Památník je ve tvaru jednoduchého kvádru a má připomínat hrob. Umístěn je v parku nedaleko centra Košic. Autorem je známý místní umělec a bojovník proti přetrvávající komunistické ideologii Peter Kalmus. Ten mimochodem před nějakou dobou vzbudil rozruch, když v rodné vesnici vrcholného komunistického politika Vasiľa Biľaka, v Krajné Bystré na východním Slovensku, poničil spolu s dalším výtvarníkem, Ľubošem Lorenzem, právě Biľakův památník.
Posun ve vyšetřování případu Kuciaka je minimální a velmi symbolický. Stejně tak nenastaly žádné změny v politice, po kterých po vraždě tak volali lidé na náměstích po celém Slovensku.
Naopak, jedinou změnou se zdá být, že na povrch se neustále dostávají nové informace o tom, jak korupce a klientelismus v zemi dál kvetou. A stále víc se také ukazuje, že spoléhat se na to, že představitelé současné vlády budou situaci reflektovat a sami si ji vyhodnotí tak, že přistoupí ke změnám, je marné.
Před měsícem by to ještě možné nebylo, teď se to už povedlo. Novou slovenskou ministryní vnitra se stala Denisa Saková.
Nechtěným symbolem této setrvačnosti v nemohoucnosti je ministryně vnitra Denisa Saková. V období před Kuciakovou vraždou byla státní tajemnicí na ministerstvu vnitra, které vedl druhý muž slovenské vládní strany Smer, Robert Kaliňák. Když Kaliňák pod tlakem veřejnosti na jaře přece jenom odstoupil, přáli si jeho lidé prosadit za novou ministryni právě Sakovou, a to s vědomím, že zůstane všechno při starém.
Udělat to hned nešlo. A tak Smer vypustil mlhovinu nejprve v podobě ministerského kandidáta Jozefa Ráže a později Tomáše Druckera. Zatímco první byl nepřijatelný pro prezidenta Andreje Kisku pro příliš těsné vazby na předchozího šéfa vnitra Kaliňáka, Tomáš Drucker se měsíc v ministerském křesle ohřál.
Pak se ale i on poroučel, neboť nedokázal dostát slibu, který dal Kiskovi, že se postará o výměnu policejního prezidenta Tibora Gašpara. Ten se zdiskreditoval způsobem, jakým nechal vyšetřovat vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Pak už byla cesta pro Denisu Sakovou otevřená.
Nová ministryně se ukázala být jako rychle učenlivá. Kritizovaného policejního šéfa Gašpara sice odvolala, aby ho ale po krátké době znovu zaměstnala jako jednoho ze svých hlavních poradců. A co víc, před několika dny se dokonce objevila zpráva, že Gašpar má radit i českému ministru vnitra Janu Hamáčkovi. Tomu Janu Hamáčkovi, který je ve vedlejším pracovním poměru také českým ministrem zahraničních věcí.
Kdo si myslel, že se jedná o zprávu jako na prvního apríla, toho pohled do kalendáře rychle vyléčil. Je to totiž smutná realita.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
