Kam ten svět spěje?
Jsem celoživotním posluchačem rozhlasu, toto médium považuji svým způsobem za optimální (kromě četby). Nejsem zvlášť vyhraněný občanský rebel, pracuji dokonce ve "státních službách", chtěl bych být tolerantním občanem, ale přál bych si vládu pro občany a ne proti nim. Od doby, kdy jsem se narodil a postupně bral rozum, jsem už něco málo viděl a trochu i přečetl. A opět - aby se člověk zase vyznával z toho, že - nebyl v LM, není straníkem atp. - nejsem v žádných politických ani občanských strukturách.
Nejsem, a na to se tu také dost spoléhá. Postmoderní doba lidi spíše vzdaluje. Je to naše občanská chyba. Snažím se alespoň takto. Možná, že to je pouze jen jakási rolička tzv. užitečného idiota...."oder"?
S lítostí a s obavami sleduji současný vývoj. Nelze vidět jen naší malou, stále ale krásnou, českou kotlinu...(tedy i moravskou a slezskou). Ztotožňuji se s dobrým novinářem p. Hanákem - " co jsme komu udělali, že máme takovou vládu" (přitom tento vzdělaný pán je zřejmě pro radar, v tom mu nerozumím).
Že se v globální politice jedná mj. i o to, aby bylo Rusko pro Spojené státy vyřazeno z možných intervencí, je asi jasné. Jistě, nechceme opět nějaký 1968. To už se ale, z mého hlediska, opakovat nemůže!! Svět a jeho problémy jsou už vzdáleny problémům poloviny 20. století. John Gray píše, že ještě možná budeme vzpomínat na 20. století jako na dobu míru ve srovnání s tím, co by mohly přinést války 21. století v bitvách o zdroje... globální moc chce tyto zdroje uzurpovat, udržet si úroveň vlastní spotřeby na úkor jiných. Tak to ale přece bylo vždy. Z čeho bylo, proboha akumulováno bohatství dnešních nejvyspělejších států světa, těch dnes jaksi demokratických. A kdy teprve vstoupila do světové politiky idea - lidských práv.
To otrokářství a plenění před tím - už historicky promlčeno? Vidím i tyto souvislosti nutné pro tzv. vyrovnání se s minulostí, pro její hlubší pochopení. Ten - Institut pro studium totalitních režimů, a nejsem nostalgickým zastáncem, je jen obdoba jakéhosi Ústavu ÚV KSČ dříve. Zdá se mi, že trend doby opravdu směřuje k určitým scénářům, které učiní většinu lidí marginálními, zbytečnými. Gray říká - nejsou již potřeba ani pro ty kanóny (potrava pro děla). Rozvinuté technologie lidi už moc nepotřebují. Takže toto asi někteří u nás chápou - přežijí ti mladí, bohatí, schopní (všeho), ostatní budou postupně chudnout, umírat, ztrácet smysl života i podmínky pro nejnutnější obživu. Prof. Keller cituje v knize - Teorie modernity - řadu západních sociologů; říkají tomu "kolonizace veřejného prostoru soukromou sférou, soukromým zájmem...). Stát je umenšován a má jen sloužit těm, kteří mají tu ekonomickou moc (prostřednictvím různých nestátních struktur, mafijánských praktik....).
A vláda jim de fakto slouží, je jejich "demokratickou" převodovou pákou. Dost hnusný tyátr! Uvažuje se o scénáři jakési "neostředověké společnosti "- nikoli ve smyslu mečů, hradů a primitivních pluhů, ale ve smyslu společenské hierarchie. Topolánek a spol. jsou snad přímo exemplárním příkladem většiny neblahých společenských trendů. Ztratil jsem v jejich aroganci schopnost vidět cokoli pozitivního. Považuji tento vývoj za naši tragedii. Přitom - proti Spojeným státům jako takovým nic nemám, jsem mj. i hudebník, hraji dost z tradičního amerického jazzu. Nechci jako cca 70 % občanů být vtažen do rizikových plánů současných USA , na nás jim přitom vůbec nezáleží - žádná obrana, bezpečnost - pcha!!! To není - "čecháčkovství". Na všeobecné lidské problémy tohoto světa a na roli USA poukazuje i takový humanista, jako např. prof. Erazim Kohák, který tam desetiletí žil.
Nyní se u nás vynořila "publicistika" hodná soudruhů Bilaka a spol. Ano, dost zřetelně tu cítím tu opětovnou "jednotnou ideologickou frontu" a tu masáž - a kdo to správně nechápe, je ten prosťáček..... Mě už jde především o generace našich dětí a vnuků. Perspektivu nevidím dobře. Patří to sice i k pokročilejšímu věku, ale nejsem ještě senilní, vlastně ani ne v důchodu, jen tak nějak zdálky slyším toho krysaře, který píská svoji šílenou písničku a masy se za ním hrnou a hrnou...
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.