K Vánocům patří sníh a rádio

Zvukovou podobu příspěvku uslyšíte v pořadu Meteor - tuto sobotu (26. prosince) po osmé hodině.

Vysílání bylo určené především pro námořníky na lodích, které pluly poblíž východního pobřeží a byly patřičně vybaveny. Fessenden tehdy upozornil předem lodě společnosti United Fruit. Na úvod krátce promluvil, pak pustil hudbu z fonografu, zahrál na housle a přečetl krátkou pasáž z Bible. Potom slíbil opakování za týden a popřál hezké svátky.

Místo teček a čárek Morseovy abecedy se najednou ve vzduchu objevilo mluvené slovo a dokonce hudba. Jaké reakce to tehdy vyvolalo? To je právě docela problém. Při oslavách 100. výročí této slavné události, v roce 2006, se zjistilo, že o vánočním vysílání profesora Fessendena není téměř žádný důkaz. Většina pramenů totiž čerpá z jednoho jediného zdroje - z dopisu, který Fessenden napsal v roce 1932. Ani ne půl roku před svou smrtí.

V roce 1924 měl Fessenden napsat sérii autobiografických článků pro časopis Radio News. Vysílání slova a hudby zmínil pouze v krátkém přehledu svých vynálezů, které považoval za nejdůležitější. O Vánocích ani slovo. Vysílání navíc datoval do roku 1907. Možná to nepovažoval za tak významné, během své kariéry toho stihl mnohem víc. Pracoval pro Edisona a později pro Westinghouse - dva velikány elektrotechnického průmyslu. A o spoustu svých patentů vedl zdlouhavé soudní spory... Takže je možné, že Vánoce roku 1906 jednoduše pustil z hlavy. V dopise z roku 1932 prý navíc spletl i název a autora vysílané skladby.

Logo|foto:Český rozhlas

Pochybnosti podporují i další tvrzení

Například Francis Hart si v té době vedl záznamník o signálech, které se mu podařilo přijmout. Na Vánoce i na Silvestra roku 1906 slyšel leccos, ale Fessendenovo vysílání ne. Nezaznamenal ani výzvu, kterou prý Fessenden odvysílal o několik dní dříve. Ale to jsou záznamy jednoho člověka. Věrohodnější by byly třeba archivy amerického námořnictva. Záznamy z roku 1906 se ale bohužel nenašly.

Zkusme to vzít popořádku. Podle toho, co víme. První přenos mluveného slova se Fessendenovi podařil už v 23. prosince 1900. Tehdy přenesl zvuk na vzdálenost 1,6 kilometru. Pan Thiessen, který seděl na druhé straně, mu měl odpovědět, jestli u něj také sněží. A sněžilo i na Vánoce roku 1906. Brant Rock, odkud Fessenden vysílal, leží nedaleko Bostonu. Ten tehdy zachvátila sněhová vánice. A kdo by v takovém počasí cestoval za nějakým potrhlým vynálezcem, že... Novináři měli navíc zajímavější sousto - v Bostonu mezi sebou válčily monopolní telekomunikační společnosti s novou konkurencí. A to se novinářům líbilo, o tom se psalo pohodlně. Možná proto se Fessendenův experiment neobjevil v médiích. V květnu roku 1907 přitom noviny v New Yorku nadšeně píší o pokusu Lee De Foresta, dalšího velmi aktivního vynálezce té doby.

Už v lednu 1906 se přitom Fessendenovi podařil obousměrný přenos přes Atlantik. Zprávu v Morseově kódu odvysílal ze své stanice v Brant Rocku až do Skotska. A odtamtud ji pak zase dokázali odvysílat zpět. Anténa skotské stanice se ale na začátku prosince zbortila. Ještě dříve, než se dala komerčně využít. Fessenden místo toho uspořádal 21. prosince velkou ukázku radiotelefonie. O té je důkazů spousta - hned v lednu 1907 o ní Fessenden celkem podrobně informoval na stránkách časopisu Scientific American. O vánočním vysílání, které se mělo uskutečnit o pouhé tři dny později, se však nezmínil. Podobně v jeho rozsáhlé práci z roku 1908 nebyla o události opět ani zmínka.

Vysílač Brant Rock (dobová pohlednice)|foto: public domain

Co když se vánoční vysílání povedlo, ale jindy?

Fessenden později popletl rok i obsah vysílání. Možná se uskutečnilo o tři roky později, v prosinci roku 1909. Tehdy se v novinách objevuje zpráva o testu komunikace na dlouhou vzdálenost mezi Fessendenovou stanicí v Brant Rocku a několika loděmi amerického námořnictva. To by odpovídalo. Ale ať už byl Fessenden první nebo ne, zásluhy bychom mu upírat neměli. Princip, který pro vysílání vymyslel, se zachoval dodnes. Takzvaná amplitudová modulace (AM) se stále používá pro vysílání na středních vlnách. Jen se trochu změnily parametry, aby byl příjem kvalitnější.

Na Fessendena později navázal Edwin Armstrong a přišel s modernějším způsobem vysílání - frekvenční modulací. Své FM vysílání přihlásil na patentovém úřadě v říjnu 1932. Úřad přihlášku uznal 26. prosince 1933, tedy na Vánoce. A je dost dobře možné, že tehdy sněžilo.