K sudetoněmeckému sdružení zůstaňme obezřetní, míní Macinka. Jejich snahy jsou nezištné, hájí je Herman

„Jednoznačně poděkování prezidenta Pavla vítám, protože si to Bernd Posselt za svou dlouholetou činnost opravdu zasloužil,“ uvádí v Pro a proti člen Česko-německé diskuzní fórum při MZ ČR Daniel Herman.

Čtěte také

iROZHLAS

Dnes už se nedá dělat politika se slovníkem starým 70 let, říká šéf sudetských Němců

Publicista a spolupracovník bývalého prezidenta Václava Klause Petr Macinka věří, že právě kvůli dlouholetému Posseltově působení na poli česko-německých vztahů poděkování není na místě.

„Posselt je vlastenec v dobrém smyslu slova. Není etnickým Němcem, jeho otec je z Čech, matka z Rakouska. Vlast svých předků má velmi rád a roky formuje Sudetoněmecké krajanské sdružení tak, že se zřeklo jakýchkoliv majetkových nároků. Je to člověk, který odsuzuje nacionalismus a xenofobii, je to skutečně náš přítel,“ tvrdí Herman.

Tomu se Macinka ale prý zdráhá věřit. „Spornost této postavy jsme sledovali dlouhá léta. Jako dlouholetý poslanec Evropského parlamentu vždy hlasoval proti zájmům naší země, dokonce hlasoval proti našemu vstupu do EU a krajanský spolek vždy formoval k zuřivým útokům na Benešovy dekrety.“

Zabavený sudetský majetek

„Nemyslím si, že Posselt učinil nějakou velkolepou práci na tom, aby se krajanský spolek posunul tam, kde je. To je výsledek toho, že naopak česká strana nikdy neuhnula ze své pozice, kterou zastávala. Posselt změnou stanov svého spolku prohrál souboj s Českou republikou, a tak mu nezbývá než na to přistoupit,“ odhaduje novinář.

Čtěte také

iROZHLAS

Za českou vládu pojede na sudetoněmecký sjezd ministr školství Mikuláš Bek

Vyškrtnutí zmínky o snaze získat zpět zabavený sudetský majetek ze stanov spolku je výsledkem obrovské Posseltovy snahy, vysvětluje Herman a nabízí jinou perspektivu. „Znám ho 30 let a vždy mu o to šlo a směřoval k tomu. On naopak vyhrál, protože přesvědčil kruhy v krajanském sdružení, které s jeho názory nesouhlasily.“

„Podstata existence Sudetoněmeckého krajanského spolku je formulovat a vyjadřovat jakési zájmy a ty se prostě nepotkávají s národními zájmy České republiky,“ věří Macinka.

Herman ale připomíná, že krajanské sdružení může hrát velmi důležitou a dobrou roli „stavitelů mostů“. „Nebýt mnoha rodáků a jejich potomků, tak by desítky především budov už neexistovaly. Němci po pádu komunismu investovali miliony, aby zachránili naše společné dědictví. Naše historie je společná, jsou to krajané, po staletí zde žili.“

Čtěte také

iROZHLAS

,Pro boření předsudků a další spolupráci.‘ Exministr Herman převzal vyznamenání sudetských Němců

Je potřeba být i přesto obezřetný, žádá novinář. „Je otázka, jestli tyto kroky jsou nezištná věc, která má zvelebovat nějaké materiální hodnoty z minulosti, nebo jde o snahu se přitahovat k těm věcem, k těm nemovitostem a k té části minulosti, která byla sudetským Němcům odebrána tak, aby jim někdy mohla býti navrácena.“

Snahy sudetských Němců jsou stoprocentně nezištné. „Já se tou tematikou zabývám 40 let, mám hodně osobních zkušeností. Myslet si, že by chtěl někdo navracet nějaké ruiny, to je naprosto iluzorní,“ obhajuje činnost a záměry Sudetoněmeckého krajanského spolku Daniel Herman.

„Návrat majetku asi není úplně dominantní téma. Ale středobod je odlišný výklad historie na německé a české straně. A to je něco velmi složitého, nikdy se zřejmě na tom tyto dvě země nepotkají. Normalizace vztahů se podařila uzavřením Česko-německé deklarace, která měla být nějakou tečkou. Řada lidí to ale nepřijala a mezi nimi především krajanský spolek,“ varuje Petr Macinka.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.