Justice versus Železný - zatím 1:1

Ani tam ale neuspěl a tato instituce se nedomnívala, že jde o oběť politického pronásledování, což se jí snažil namluvit. Ještě tu byla možnost uspět v předloňských volbách do sněmovny, utvořit s vítězi koalici a stát se nepostradatelným, takže opět požívajícím imunity na plný plyn. Jenže úspěch se už nedostavil, všeobecné volby jsou něco jiného než známá tvář v senátní kampani. Nadto se na tu tvář už začínalo trochu pozapomínat a kolem ní to lehce zapáchalo.

A tak začaly kauzy na kdysi všemocně se tvářícího ex-ředitele dopadat. Ale zatím to jde. Tento čtvrtek se dokonce mohl Železný usmívat, když soud osvobodil jeho a čtyři další osoby v případu krácení daní v souvislosti s převodem podílů ve společnosti CET 21, která koncem zimy roku 1993 dostala licenci na provozování prvé soukromé televize. Železný měl podle vyšetřovatelů společně s dalšími podílníky CET 21 připravit stát o skoro čtyřicet miliónů korun, za což jim hrozilo až osm let vězení. Roku 1996 byla jménem společnosti CET 21, s.r.o. založena akciová společnost s názvem toliko CET 21. Její akcie koupili více méně stejným podílem jak Železný, tak jeho kolegové Josef Alan, Fedor Gál, Vlastimil Venclík a Peter Hunčík. A vyšetřovatelé říkají, že tehdejší ředitel Novy vzápětí uzavřel s těmi čtyřmi kontrakt, podle kterého měli na Železného převést více čtyřicet procent podílu v původní CET 21. sro., čili ve společnosti držící klíčovou vysílací licenci. Tím se Železný potichu stával tím, kdo Novu skutečně ovládá. Zaplatil za to na prvá pohled přitom pakatel - pouhých půlmilionu korun pro každého z prodávajících. Ti ale si ještě na své měli přijít - po několika týdnech od nich Železný vykoupil to podstatné - tedy podíly a to za asi pět miliónů dolarů. Nu a jsme konečně u jádra věci - ony půlmilióny korun měli Gál a další v daňových přiznáních uvedené, ale podstatnější sumu už nikoliv. Vyšetřovatelé se přitom domnívají, že právě milióny dolarů za akcie měly být vedeny jako částky za převedené podíly a že celá dvojitá transakce prý sloužila právě k daňovému úniku.

Soud nicméně dnes řekl, že o krácení daní nešlo a že obžalovaní neměli ani žádný takový úmysl. Železný si jistě oddychl, vloni totiž dostal dva roky se čtyřletým odkladem za jiné krácení daní - při dovozu vzácných obrazů. I když je rozsudek zatím neplatný, dvě podmínky jsou rozhodně horší než jedna.

Zatím je tedy stav utkání justice - versus ředitel jedna - jedna. Jenomže je tu ještě další kauza, v níž jde o poškozování věřitele, totiž společnosti CME, která Novu od počátku financovala a kterou se Železný různými triky pokoušel odstavit od příjmu z veleúspěšné televize. Když spor mezi jím a investory vyvrcholil a došlo na mezinárodní arbitráž, vše pak nasvědčovalo tomu, že se Železný pokouší vyvléknout z povinnosti zaplatit CME miliardu korun. Snad právě kvůli tomu vznikla proslulá tajemná společnost Astrona, jejíž úlohu bude ale asi těžké prokazovat. Převody dost rozsáhlých majetků na své právníky už ale jako snaha uniknout placení vypadají mnohem čitelněji. Stejně bychom ovšem museli vidět do spisu, aby se o případu a jeho výhledech dalo říci víc.

Dnes můžeme jen podotknout, že před lety by leckdo snad Železnému nějakou menší lekci docela přál. Zejména když stát na něho doslova doplatil miliardami prohranými v jiné arbitráži kvůli neochráněným zahraničním investicím. Přičemž je ale pravdou, že někteří politikové naopak chránili spíše Železného, který ovládal televizi výrazně ovlivňující veřejné mínění. Dnes už však Železný patrně nikoho příliš nevzrušuje. Jeho hvězdná dráha je ta tam, europoslanecký mandát zcela jistě nemůže obhájit, do politiky má dveře na vždy zavřené a mediální trh si na něho spíš dává pozor. Radovat se z toho, že případně skončí ve vězení možná mohou někteří jeho osobní nepřátelé z časů bezskrupulózní bitvy o televizi. Veřejnosti je to spíš jedno. A po Železném se moc nestýská ani těm jeho nejvěrnějším babičkám, na které tak vlídně mžoural každé sobotní poledne. Možná ale, že štěstí nakonec při Železném bude stát natolik pevně, až ještě zvítězí nad justicí drtivě tři nula. To se snadno může stát, jeho kauzy jsou zamotané v mimořádným právnickým lišáctvím. Soud v nich možná nějakou jednoznačnou vinu či úmysl nedovodí. I když si bude myslet své. Unikne-li ex-ředitel soudům, stejně ho ovšem to do víru dění v České republice už nenavrátí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .