Julie Hrstková: Problém není obsah balíčku, ale daňové politiky koalice i opozice

Připomeňme, že úkolem konsolidačního balíčku je zpomalení růstu deficitu státního rozpočtu. Jeho aktuální podoba počítá například se zrušením některých dotací, zavedením dvou sazeb daně z přidané hodnoty namísto současných tří, osekání daňového zvýhodnění benefitů pro zaměstnance, změnit by se mělo přerozdělování příjmů z hazardu i z daní z nemovitostí. 

Čtěte také

Julie Hrstková: Zvýšení odvodů živnostníků musí doprovázet snížení byrokracie

První verze balíčku prošla Sněmovnou po 27 hodinách projednávání. Druhé sněmovní čtení předlohy, v jehož průběhu poslanci dostanou šanci předkládat pozměňovací návrhy, by mělo začít v úterý 5. září.

Ministr financí Zbyněk Stanjura dlouhodobě upozorňuje, že balíček je hotový a pokud se má měnit, tak jenom kosmeticky. V praxi má velké výhrady k současné podobě nejen opozice. Svoje námitky postupně zveřejňují obce, odbory, zaměstnavatelé i ekonomové.  

Navyšování deficitu rozpočtu

Celkově se mluví o několika desítkách změn. Poté, co se v rámci mnohamiliardových škrtů a přesunů svedl největší souboj o spotřební daň z tichého vína, je velmi těžké odhadnout, co skutečně projde a kdo si co prosadí. Jisté náznaky tu jsou. Zdá se, že jsou zástupci obcí ochotni přistoupit na méně výhodné přerozdělení v rámci rozpočtového určení daní, rozhodně se ale se státem nechtějí dělit o výnosy daní z nemovitostí, jak plánuje balíček.

Čtěte také

Petr Šabata: Proč je výjimka na zdanění tichého vína tak nebezpečná

Nejistý je osud změn v dani z hazardu a překvapivě z tabáku. V prvním případě politici namítají, že by automaty v obci neměly vést automaticky k vyšším příjmům pro obec. A u tabáku se zase zdá, že to resort financí trochu se zpřísněním přehnal a stát by nakonec nemusel vybrat ani o korunu navíc, byť při zvýšených daních. 

Druhá várka změn se soustředí na zaměstnance a jejich zvýhodnění. Konec nulového zdanění příspěvků odborovým organizacím spolu s hrozbou, že zdraží firemní obědy či multisportka, může vyhnat odboráře do ulic. 

A konečně jsou tu tlaky na přesuny jednotlivých položek v rámci daně z přidané hodnoty. Do nižší sazby se má přesunout kojenecká či minerální voda, vyjednávají se pleny i menstruační pomůcky a otázkou je míra zdanění novin. Spolu se znovuobnovenou debatou o spotřební dani z tichého vína mají právě přesuny mezi dvěma sazbami DPH největší potenciál stát se středobodem rozepří. Přestože dopad přesunů na úsporný balíček, či ještě lépe na rozpočet, je marginální.

Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Úsporný balíček je od začátku výsledkem kompromisu pěti stran. Je prvním krokem a nutno dodat, že žalostně nedostatečným. A je stále lepší než nic.

Problémem není samotný balíček a jeho obsah, ale to, že koalice vedle deklarovaných úspor pokračuje v navyšování deficitu rozpočtu. Co jsou platné plánované škrty, když se současně připravuje zvýšení výdajů. A o reorganizaci daní, která by víc zohledňovala sociální stránku daňového systému, nechce doopravdy slyšet ani koalice, ani opozice. Zdanění chudých v kombinaci s bujícím systémem sociálních dávek rozpočtovou vyrovnanost přinést nemůže.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin