Julie Hrstková: Pomalá rychlost není hlavním nedostatkem české dálniční sítě
Představte si, že máte hlad a namísto pořádného jídla dostanete slib, že až nějaké bude, budete jej moci pojídat stříbrnou lžičkou. Asi byste si připadali ve světě naruby. Obdobně nesmyslná je vládní novela silničního zákona, která prošla Poslaneckou sněmovnou a která umožní navýšit v některých nových dálničních úsecích maximální rychlost na 150 kilometrů za hodinu.
V zemi, kde neexistuje spojitá dálniční síť a kde se s velkou slávou otevírají tří či pětikilometrové úseky dálnic, zatímco zbytek cesty se pohybuje kdesi mezi polňačkou a silnicí první třídy, je málo co tak zbytné jako navýšení rychlosti.
Čtěte také
Dopravní spojení mezi velkými městy a periferií dodnes chybí. Stejně tak chybí napojení na okolní země. Návrat z Rakouska, které v posledních třiceti letech investovalo do infrastruktury nemalé peníze a dokázalo dovést dálniční síť k českým hranicím, připomíná časový skok o třicet let zpátky. Bohužel ne tak, že by člověk omládl.
Stará silnice vedoucí od hranic je lemovaná památkami let devadesátých včetně nezbytného casina a bordelu. Asi aby nikdo nezůstal na pochybách, že je zpátky v rodné zemi, kde si lidé ještě stále váží „starých dobrých časů“ a žádné novoty nikdo nechce. Ani nové silnice.
Kdo chce cestovat na severovýchod Česka, pak raději volí cestu přes Polsko. Delší trasa je díky tamním dokončeným novým dálnicím podstatně kratší. Aniž by bylo nutné se řítit sto padesáti kilometrovou rychlostí.
Více bezpečí, méně vraků
Jedinou zemí, která dodnes neomezila rychlost na dálnicích, zůstává Německo. Kvalita tamní dálniční sítě je ovšem s českou rozkouskovanou skládačkou neporovnatelná. Od věci ani není to, že zatímco v Česku dosahuje průměrné stáří osobních aut patnácti let, v Německu je o třetinu nižší, a to deset let. A i s poměrně liberálním přístupem k rychlosti na dálnicích Němci na nich neradi vidí závodníky. Z jakékoliv země.
Čtěte také
Ostatně není od věci si připomenout, že to je právě vysoká rychlost, která je jednou z hlavních příčin smrtelných nehod.
Zvýšení rychlosti je snem ODS, která se drží světa, který je slovy básníka ještě v pořádku. Světa, kde se jezdí rychle a zběsile a kde chodci, cyklisté i elektromobily neexistují. ODS prosazovala vysokou rychlost už v roce 2015, poslanecký souhlas ovšem nakonec shodil Senát.
Česko se klidně může vymezit proti Evropě, kde jde řada států opačnou cestou. Dokonce ani není nutné souhlasit se snížením rychlosti, ke kterému kvůli emisím přistoupilo Nizozemí či pro auta se spalovacím motorem zavedlo Rakousko.
Pokud se chce inspirovat Německem, spíš než vysokou rychlostí by se měli politici inspirovat kvalitní a také bezpečnou dálniční sítí. A také životní úrovní, která dovoluje jezdit místním obyvatelům ve vozech, které nedovážejí ze všech koutů světa, který je vyhazuje coby nepoužitelné vraky.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
