Julie Hrstková: Penzijní fondy v těžkých časech

9. leden 2023

Nedávejte všechna vajíčka do jednoho košíku, to je oblíbené rčení odborníků na investování. Bohužel v praxi se může stát, že ani tucet vajíček nemusí pomoci. Stačí, když přijde krize a mnohá aktiva okamžitě ztrácí na ceně. A klidně se může stát, že donedávna slušně vydělávající produkt začne prodělávat.

Energetická krize, ekonomický útlum, válka na Ukrajině a výbuch inflace, na kterou vyspělý svět už skoro zapomněl, se staly takovými černými labutěmi pro investice. Ceny mnohých akcií, bitcoinu, ale také nemovitostí nejenže přestaly růst, ale nabraly přesně opačný směr.

Čtěte také

Na to doplatili nejen jejich majitelé, ale také majitelé podílů ve fondech, které do těchto aktiv investují. Poškozenými jsou tak i ti, kteří si spořili na důchod v penzijních fondech. Takzvané transformované fondy, tedy staré penzijko, dlouhodobě zhodnocují prostředky kolem nuly. Což nebyl zázrak ani při inflaci kolem jednoho či dvou procent, nicméně při šestnácti až dvacetiprocentní inflaci znamená ztrátu až pětiny reálné hodnoty úspor.

Podle analýzy společnosti Freedom Financial Services ale v těžkých ztrátách skončily i fondy doplňkového penzijního spoření, kde se po započtení inflace vklady střadatelů za rok znehodnotily nejvíc v historii.

Systém potřebuje změny

Čtěte také

Experti upozorňují, že penzijní spoření je dlouhodobý produkt s horizontem 20 až 30 let. Problém ovšem je, když jej chce, nebo dokonce musí člověk využít ve chvíli, kdy zrovna přijde nějaká krize a s ní i propad cen. A protože v této chvíli padá většinou všechno, může se z plného košíku investičních vajec stát plný koš nevábných pukavců.

Sázet na zajištění na stáří prostřednictvím pravidelného spoření do penzijních fondů stále není spolehlivou cestou. Což ovšem neznamená, že by se měl systém doplňkového penzijního spoření zrušit. Případně že bylo rozhodnutí o zrušení třetího pilíře správné a že Česko nepotřebuje důkladnou reformu penzijního systému.

Čtěte také

Stávající systém nicméně potřebuje změny. Nejen ty, co přináší plán ministerstva financí, které chce mimo jiné systém podpory od roku 2024 víc daňově zvýhodnit a současně snížit státní příspěvek pro nejnižší úložky.

Poslední změna penzijního připojištění nabídla klientům různé strategie i vyšší výnosy. Aktuální návrh nabízí zvýhodněné spoření pro ty, kteří mohou měsíčně odkládat víc.

Většina účastníků penzijního spoření stále využívá možnost jednorázové výplaty naspořených peněz. V praxi jde spíš o spoření se státním příspěvkem než o finanční lano na dobu strávenou v důchodu.

Julie Hrstková, komentátorka Hospodářských novin

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nedávno upozornila, že současná ekonomická nejistota může vést politiky k odložení reforem, které by mohly zlepšit stávající důchodové systémy. V Česku se z důchodové reformy stalo sprosté slovo. Což ovšem neznamená, že by stávající systém, který kombinuje průběžné výplaty ze stále zadluženějšího rozpočtu se soukromými penzijními společnostmi, jež klientům nedokáží častěji přinést reálné zhodnocení, nepotřeboval radikální změnu.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Spustit audio