Julie Hrstková: Krásný a zodpovědný aneb Spokojenost premiéra s rozpočtem se míjí s realitou
Ozdravování veřejných financí, digitalizace či sníženi byrokracie. Když si člověk vzpomene na úkoly, které sama sobě uložila vláda Petra Fialy a pak se podívá na schválený návrh rozpočtu na příští rok, nemůže se přestat smát. Je to ovšem poněkud hořký smích.
Vláda schválila, že v roce 2025 budou příjmy státu o 241 miliardu nižší než výdaje. Je to o deset miliard víc než původně předpokládala, důvodem mají být povodně. Současně se dá říci, že je tento schodek minimálně o mnoho desítek miliard větší, než by mohl být, kdyby vláda prováděla nějakou konsolidaci. Tu ale – jak už v lednu v rozhovoru pro aktualne.cz uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, voliči nechtějí. Takže není důvod, aby se s tím vláda nějak obtěžovala.
Čtěte také
Bohužel ani takto deficitně vymyšlený rozpočet nepočítá se spoustou věcí. Mezi ně například patří povinné dotace na zelenou energii. Potom by ale bylo fér říci spotřebitelům, tedy voličům, že se zase mohou v uvozovkách těšit na to, že energie budou v Česku opět patřit k nejdražším v Evropě.
Co s tím? Těžko odhadovat. Možná právě proto zůstává i příští rok daň z nadměrných zisků, tedy windfall tax, kterou platí především energetický gigant ČEZ, respektive jeho akcionáři, včetně těch privátních. Prostě elektřina i příští rok zůstane v centru pozornosti vlády a ta pozornost bude za všechny peníze. Doslova.
Dokud si vláda může půjčit
Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho resort ovšem není jediný, s kým si rozpočet, respektive ministerstvo financí, vyřizuje účty.
Čtěte také
Samostatnou poznámku si zaslouží zdravotnictví a školství. V obou případech ministři dostali relativně dost. Zdravotníci ovšem už zase zvoní klíči v předvečer stávky za peníze. A v případě školství padají expertní rady, kolik desítek miliard navíc by doopravdy potřebovalo, aby se děti konečně něco naučily.
Rozpočet a digitalizace má svého hlavního hrdinu v podobě Ministerstva pro místní rozvoj. Diváci reality show nazvané „konec Ivana Bartoše“ už ví, že resort by pod jeho vedením nedostal ani peníze nutné na dokončení digitalizace stavebního řízení, ani peníze na program bydlení. Ten sice vláda několikrát odsouhlasila, ale teď na něj zřejmě zapomněla.
Krom toho stále není jasné, kolik bude šaráda s přechodem na starý stavební zákon stát a kolik bude stát vývoj nového systému, na který má nový šéf digitalizace staveb, ministr dopravy Martin Kupka, dalších osmnáct měsíců.
Čtěte také
Asi neškodí připomenout, že mezitím proběhnou další volby a to parlamentní, takže se s digitalizací vlastně můžeme možná rozloučit natrvalo. Stejně ji nikdo nechce a jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Digitalizace stavebního řízení se tak může stát dalším pomníkem vedle rychlodráhy na letiště, kvalitního dálničního spojení měst nebo třeba rychlé a spolehlivé vlakové dopravy. Ale jak vláda ví, reformy se nesmí uspěchat, volič po žádných změnách netouží. A co se týká peněz, jak říká klasik, dokud si vláda může půjčit, tak to udělá.
Nakonec tak zbývá debyrokratizace aneb oblíbené setkání úředníků. Nic takového rozpočet sice neslibuje, určitě se ale tato prázdná hesla opět objeví v předvolebních kampaních.
Předseda kabinetu Petr Fiala označil deficit ve výši 240 miliard za úspěch. Vzhledem k výše uvedenému a při vzpomínce na rétorická cvičení premiéra věnovaná konsolidaci státních financí nechtějme vědět, co by považoval za průšvih. Při současném tempu zadlužování se zdá, že první známky znepokojení by premiér pocítil až ve chvíli, kdy by exekutoři za neplacení vládních dluhů olepili celou republiku nápisy „zabaveno“.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
