Julie Hrstková: Kdo vyřeší nedostatek bydlení?
Pokud by chtěl člověk najít žebříček, ve kterém se Česko, respektive jeho města, dokáže umístit na prvních příčkách, nemusí hledat dlouho. Bohužel. Protože to, v čem Česká republika doopravdy vyniká, je nedostupnost bydlení. A je jedno, jestli jde o poměr ceny nájmů k průměrným příjmům, ceny bytu vůči mzdám a platům, případně v poměru velikosti průměrné splátky hypotéky k průměrnému příjmu ze zaměstnání.
Ve všech těchto ukazatelích je Česko daleko před většinou zemí západní Evropy i řadou zemí postkomunistického bloku.
Čtěte také
Důvody, proč se situace vyhrotila, jsou poměrně jasné: Rychlý růst cen nemovitostí živený nízkými úrokovými sazbami vystřídala spotřebitelská inflace, kterou centrální banka musela zastavit prudkým navýšením úroků.
Nákup nemovitosti na splátky, převážně na hypotéku, se kvůli extrémnímu zdražení peněz stal pro většinu zájemců nedostupný. Ceny nemovitostí sice mírně klesly, ale ne o tolik, o kolik se zvedla cena peněz. Současně stoupla poptávka po nájmech, které zamířily vzhůru.
Na rozdíl od důvodů, jak se Česko dostalo do bytové krize, neexistuje jednoznačná shoda na tom, jak ji řešit, kolika lidí se týká a kdo by měl řešení připravit.
Změna nájemních vztahů
Problémem je i nedostatek údajů. Neexistuje přehled o tom, kolik bytů je volných – a je vcelku jedno, zda kvůli nevyřešeným majetkovým vztahům, kvůli nutným opravám nebo prostě jen proto, že si z nich majitel udělal penzijní pojistku a jen je drží na zhodnocení.
Čtěte také
Neexistuje také přehled o tom, jak jsou reálně nastavené nájemní vztahy. Asi nepřekvapí, že údaje zástupců majitelů a nájemníků se diametrálně liší.
O něco jasnější je to, kolik lidí skutečně potřebuje reálně pomoci. Respektive města a neziskové organizace mají podchycené ty nejohroženější případy, které se počítají na menší desítky tisíc.
Příspěvky a dávky na bydlení, které vydávají úřady práce, jsou dalším ukazatelem. A tady už číslo narůstá o řád. Platí ale také, že ne všichni, kdo potřebují pomoc, si o ni řeknou.
Čtěte také
I proto se jen těžko hledá řešení, a čím déle trvá diskuse na toto téma, tím víc se zdá, že názory jsou natolik odlišné, že nedojde k žádné shodě. Pravicová část diskutujících se neustále točí kolem nízké výstavby, neochoty měnit územní plány a vydávat stavební povolení, a kolem stavebních předpisů, které zejména v Praze brání městskému typu zástavby.
Levicová část debatujících se upnula na majetkové daně, na povinné obsazování prázdných tzv. investičních bytů a výraznou regulaci nájemních vztahů ve prospěch nájemníků.
Jak ale aktuálně vypadá situace? Reálně finišuje zákon o dostupném bydlení, který snad má větší šanci na prosazení než dosavadní pokusy legislativně řešit sociální bydlení. Pomoci mohou programy výstavby, které by po schválení Evropskou komisí mohly jít na dotované nájemní bydlení.
Naopak změna nájemních vztahů je zatím pouze v rovině debat a vzhledem k vypjaté atmosféře nelze očekávat rychlý obrat. A pak je tu i neviditelná ruka trhu. Podle posledních údajů si lidé začali kupovat a pronajímat menší byty, protože na ty větší zkrátka nedosáhnou.
Bydlení je problém ve většině zemí Evropy. Stále ale není důvod, aby zrovna Česko bylo premiantem zrovna v této oblasti, která byla a dodnes je pro mnoho politiků neviditelná.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
