Julie Hrstková: Byt ve městě, výhra v loterii. Politici dělají všechno pro to, aby bydlení bylo jen dražší
Když zemřel táta, máma nám dvěma sourozencům dala na výběr. Jeden si může vzít činžovní dům na centrálním náměstí v rodném městě, druhý byt v Praze. Vybrala jsem si dům. Bylo to špatné rozhodnutí, svěřila se mi kamarádka, která pochází z malebného města v západních Čechách.
Vývoj cen nemovitostí to potvrzuje. Garsonka v dobrém místě hlavního města stojí víc než dům v centru mnoha menších měst. Třípokojový byt v širším centru Prahy se dá prodat za stejné peníze, za které se aktuálně nabízí apartmánový dům v Karlových Varech poblíž kolonády.
Čtěte také
Snížení úrokových sazeb, ke kterému minulý týden přistoupila centrální banka, vnesl naději na dostupnější nákup bytů. Na druhou stranu levnější peníze táhnou ceny nemovitostí vzhůru, přestože stále existuje šance nakoupit „levně“. Zkrátka boom cen zas startuje a lepší už to nebude – až na to, že to není tak úplně pravda.
Dá se to ukázat na příkladech v minulosti. Přestože pandemie koronaviru skončila před dvěma lety, z hlediska paměti, je to skoro staletí.
Jedním z pozoruhodných projevů přitom byl extrémní růst cen chat a chalup podnícený zákazem vycházení i nemožností vyjet do zahraničí. Asi nepřekvapí, že stejně rychle jako ceny vyskočily, pak přišel i jejich pád o mnoho desítek procent. A to poté, co pandemie skončila.
Podobně i ve Varech
Pokud by šel člověk dál do minulosti, je tu příklad Karlových Varů: Lázeňské město přitahovalo kupce na začátku milénia, přičemž nemalý podíl na rychlém růstu cen měli ruští kupující. Ránu nemovitostem zasadila finanční krize i obsazení Krymu a změny v ruské politice.
Čtěte také
Ceny od té doby padaly a v nominálním vyjádření se vrátily k těm z roku 2008 až o třináct let později, tedy v roce 2021. V reálném vyjádření a po započtení inflace, jsou i přes růst v posledních letech, stále výrazně dole. A to jsou lázně. Řada dalším měst je na tom podobně nebo hůř.
Pohled na vývoj počtu obyvatel v jednotlivých krajích hovoří jasně, řada regionů republiky se navíc vylidňuje daleko rychleji, než ukazují statistiky porodnosti. Odliv populace ovlivňuje existence vysokých škol, množství pracovních příležitostí a dopravní infrastruktura, která je v Česku naprosto tristní.
V těchto oblastech je a bude stále víc příležitostí ke koupi levných a ještě levnějších nemovitostí. Včetně krásných lázeňských měst, kam stále přes mezinárodní popularitu nevede ani dálnice.
Ve velkých městech ceny dál porostou
Velká města a jejich satelity s dobrou dopravní obslužností budou naopak bobtnat a ceny nemovitostí porostou. Už dnes ve městech bydlí podstatně víc lidí v nájmu, než je celorepublikový průměr 20 procent.
Čtěte také
Ve velkých městech se tento podíl odhaduje na 35 až 40 procent všech obyvatel. Bytový fond je přes postupnou konsolidaci rozdrobený, většina pronajímatelů má jeden dva byty.
Právě zde má – a bude – mít klíčový vliv zdanění – a to jak na cenu nemovitostí, tak i na jejich dostupnost.
Kdyby náhodou prošel návrh ministerstva financí schovaný pod zákonem o účetnictví, který téměř ruší daňový test při prodeji nemovitostí, výsledkem by bylo výrazné urychlení započaté koncentrace bytového fondu do majetku velkých finančních skupin.
Vedlejším efektem bude výrazné zvýšení nájmů i cen nemovitostí, kde se nová daň nutně promítne. Stejně jako se do nájmů v žádaných lokalitách promítlo zvýšení daně z nemovitostí.
A protože nová výstavba přes veškeré změny nestačí reagovat na poptávku, potom nárůst obyvatel a nové daně jen urychlí růst cen. A ten v Česku v žádaných lokalitách dlouhodobě patří k nejvyšším v Evropě.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
