Jste na partnerovi závislí? Pokud to chcete změnit, čeká vás terapie „loupání cibule“, naznačuje psycholožka Sarisová

14. březen 2024

Psycholožka Kristina Sarisová jako terapeutka nejčastěji pracuje s lidmi v závislostním vztahu. Jejich problém je, že o něm sami vůbec netuší. „Většinou přicházejí s různými stesky v rámci partnerských vztahů: necítí se v nich dobře, cítí se utlačovaní, nevyslyšení, což je paradoxně přesně v protikladu k tomu, v čem se ale sami dobře cítí,“ říká v pořadu Hovory.

„Může se stát, že to překročí i tu jejich míru, kdy jim v jejich závislém vztahu přestane být dobře. Dokonce to může spustit i depresivní a úzkostné stavy, případě až pocity paniky.“

Kristina Sarisová, psychoanalytička

„Klienti přitom netuší, odkud se to bere. Nevědí, proč mají špatnou náladu, špatně spí, mají stažený žaludek. Až postupně v rámci psychoterapie odkrýváme příčiny,“ přibližuje Sarisová.

Závislý vztah psycholožka a psychoterapeutka popisuje slovy: „Partner nebo partnerka se s tím druhým ztotožňuje: přebírá jeho názory, životní styl, životní filozofii. A děje se to proto, že se bojí odmítnutí toho druhého.“

Čtěte také

Závislí lidé jsou obvykle ti s nižším sebevědomím i sebehodnotou nebo sebedůvěrou. „Bývá to tak, že jim vztah sytí potřeby, kde mají deficit. To znamená: Jsem ve vztahu, takže jsem hodnotnější. Nejsem ve vztahu, nemám hodnotu, nestojím za nic, nikdo další mne ani nebude chtít,“ uvádí na příkladu.

U partnera, na kterém je někdo závislý, podle Sarisové opravdu hodně záleží na struktuře osobnosti: „Protože u některých to může přesně zaklapnout jako klíč do zámku. Partnerovi z určitých důvodů vyhovuje, že je na něm ten druhý takto závislý.“

Čtěte také

„Může se ale stát, že až mu opadnou růžové brýle, začne mu to na druhém vadit. Dokonce ho to může odpuzovat, protože se cítí, jako by měl dítě, ne partnera,“ vysvětluje psycholožka.

Co s tím? „Psychoanalytici léčbu přirovnávají k loupání cibule. Postupně odlupujeme jednu vrstvu za druhou – někdy jsou vrstvy silnější, takže ta terapie rychleji poskočí, někdy je to mravenčí práce na měsíce, někdy na roky,“ připouští Sarisová.

„Ve vztazích je určitá míra závislosti přirozená, tématem to začíná být, když přeroste nějakou míru,“ zdůrazňuje. V terapii své klienty vede k nalezení jejich sebehodnoty tak, aby si uvědomili, že dokážou o svém životě rozhodovat nezávisle.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Tatiany Čabákové.

Spustit audio

Související