Jsou ptáci v tropech barevnější?

14. listopad 2016
Střízlíkovec malinký (Smicrornis brevirostris), nejmenší australský pták

Charles Darwin při slavné cestě na Galapágy přišel na to, že každý ostrov měl jiného drozda. Lišili se barvou peří, chováním a tvarem zobáku. Tím se inspirovali dnešní vědci a rozhodli se vyzkoumat, jestli tropické podnebí vede k větší barevnosti ptáků.

Porovnávali barevnost ptačích per pěvců na australském kontinentu a na ostrovech. Prozkoumali ji u 137 různých druhů ptáků ze skupin střízlíkovcovitých a kystráčkovitých, které najdeme jen v Austrálii.

Na studii společně pracoval Nicholas Friedman, vědec z japonské Okinawy, s českým badatelem Vladimírem Remešem z Univerzity Palackého v Olomouci. Zjišťovali příbuznost ptáků podle DNA a barevnost hodnotili podle širších měřítek – podle toho, jak vidí ptáci, tedy i v ultrafialovém spektru.

Získané údaje spojili s daty ze satelitů o místech výskytu ptáků, zejména s daty o tamním podnebí a vegetaci. Zjistili, že tropičtí pěvci nejsou barevnější, než jejich příbuzní ve vnitrozemí. Jen v tropech žije více druhů.

Nenápadní přežijí

Ptáci, kteří žili v suchých, zvláště pouštních oblastech, byli barevnější a světlejší, zatímco ostrovní ptáci, kteří žili v oblastech, kde je hodně vegetace, tmavší.

„Nejsou tropy jako tropy, jsou bohatší a chudší místa. Ve vlhčím prostředí mají ptáci sytou barvu,“ říká zoolog Pavel Stopka.

Medosavka zlatokřídlá (Phylidonyris pyrrhoptera) z čeledi kystráčkovitých

Jedním z důvodů rozdílné barevnosti ptáků je přírodní výběr. Spíše nenápadní mnohdy přežijí, a tak předají své geny.

Rychlý výběr

Partnera musí v krátké sezóně ptáci najít rychle. V hustých lesích ptákům rozmnožování usnadňuje pestrost zpěvu. „Pomáhají vyšší tóny a zpěv na vyšší vzdálenost,“ vysvětluje zoolog.

Legendární český etolog Zdeněk Veselovský například před lety vyzkoumal, že ve střední Evropě je kosí zpěv pestřejší, než v okolí Moskvy.

Barevnost ptačích per podle odborníků nesouvisí jen se snahou zalíbit se samičkám. „Je to také projev individuální agrese, prostředek boje,“ vysvětluje Pavel Stopka.

Studie o barevnosti ptáků je příkladem rozvíjejícího se oboru zvaného makroekologie. „Vznikla hlavně proto, že se zlepšily technologie. Používáme satelity a globální data,“ dodává Pavel Stopka.