József Antall – učitel, knihovník, historik. A premiér
Cítím se být premiérem 15 milionů Maďarů – prohlásil maďarský premiér József Antall – a oheň byl na střeše ve všech okolních zemích. Nebylo se moc co divit, protože v Maďarsku v roce 1990, ale ani dnes 15 milionů lidí nežije a nežilo.
Ale Antall to myslel trochu jinak, s důrazem na ono „cítím se“, což ještě neznamenalo „posílám tanky na Bratislavu.“
Ovšem neměli bychom si tohoto muže připomínat pouze v souvislosti s tímto trochu nešťastným výrokem.
Životní dráha Józsefa Antalla je úzce spjatá s osobností jeho otce Józsefa Antalla staršího. To byl právník a státní úředník, který se mimo jiné v době 2. světové války podílel na záchraně maďarských Židů před transporty do koncentračních táborů.
Otec rovněž v synovi vzbudil jednoznačný a trvalý zájem o věci politické – mladý Antall (ročník 1932) se po maturitě na piaristickém gymnáziu v roce 1950 (Antallovi byli poměrně silně katolicky založená rodina) naplno zabral do studia politických ideologií a fungování politických institucí.
V 50. letech pak studoval maďarský jazyk, historii a literaturu, ale i archivnictví. K praktické politice ovšem přičichl ve velmi dramatickou dobu – v době maďarského povstání se pokoušel obnovovat zaniklé politické strany a po porážce povstání byl několikrát zatčen, naštěstí vždy nakonec propuštěn.
Zajímavý zlom v Antallově životě nastal v 60. letech, kdy nemožnost učit nahradil intenzivním studiem, tentokrát dějin lékařství.
A to už se dostáváme ke kardinální otázce Antallova života: Jak mohl tento více méně vědecký či „archivní“ typ nakonec vystoupit až na politický vrchol koncem 80. let?
Odpověď zřejmě tkví v jeho skutečném zájmu a zanícení pro politiku, stejně jako v unikátní situaci, kdy se v celé středovýchodní Evropě dostávali do čela politických procesů a zvratů intelektuálové, kteří by v tzv. „normálních dobách“ zřejmě nebyli schopni oslovit masové voličské publikum.
József Antall spoluzaložil hlavní opoziční stranu Maďarské demokratické fórum, které v prvních svobodných volbách roku 1990 zvítězilo, a on se tak stal prvním demokraticky zvoleným maďarským premiérem.
Do funkce nastupoval v politicky vzrušující, ale jinak nelehké době. Zvláště hospodářsky šlo o turbulentní období – nezaměstnanost vystoupala až na 14 %, inflace dosáhla 23 % – v době, kdy Antall ve vážném zdravotním stavu řídil stát z nemocnice, zemi postihla masivní stávka taxíkářů a tak dále.
Jeho zahraničně politické úspěchy ovšem nešly popřít – stejně jako u nás se mu podařilo vyjednat poměrně brzký odchod okupační Sovětské armády z Maďarska, spolu s Václavem Havlem a dalšími středoevropskými státníky byl jedním z tahounů visegrádských iniciativ a k jeho zásluhám patří i obratná diplomacie při rozpouštění obávané Varšavské smlouvy v roce 1990 v Moskvě – Antall totiž shodou okolností předsedal poslednímu zasedání tohoto vojenského paktu.
Na tom, že se Maďarsko integrovalo do demokratické Evropy, měl Antall silný podíl.
O to podivněji působí obrat dnešního premiéra Viktora Orbána, který údajně navštívil Antalla těsně před smrtí a snad i pod dojmem toho setkání jako šéf strany FIDESZ brzy poté začal měnit její liberální orientaci na – v lepším případě – národoveckou.
O významu maďarského premiéra Józsefa Antalla svědčí i to, že je po něm pojmenována jedna z budov Evropské unie v Bruselu.
Politický i lidský osud Józefa Antalla se naplnil bohužel příliš brzy – zemřel ještě ve funkci premiéra 12. prosince roku 1993.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
