John Kerry favoritem voličů mimo USA

Průzkum ukázal i celkově velmi nízkou podporu zahraniční politiky George Bushe. Tomu by dali přednost před Johnem Kerrym pouze v Nigérii, na Filipínách a v Polsku.

Kerry by jasně vyhrál například v Číně, Indonésii, nebo v Japonsku. Nejzajímavější jsou však bezpochyby výsledky průzkumu mezi občany vyspělých zemí a hlavně spojenců USA. Západoevropané, Němci, Francouzi, Norové, ale i Italové a Nizozemci by dali Georgi Bushovi 14 a méně procent hlasů. Pro Kerryho by například hlasovalo i 6 z 10 Kanaďanů, zatímco jen 16 procent z nich by si přálo znovuzvolení Bushe.

Analytici považují za příčinu tohoto stavu především americkou politiku, reprezentovanou invazí do Iráku. Podle analytika z Marylandské univerzity Steve Kulla, kterého cituje International Herald Tribune, dotázaní většinou ani mnoho nevědí o Johnu Kerrym, ale prostě si přejí nějakou změnu v zahraniční politice USA. Dokonce i ve Velké Británii, jejíž premiér Tony Blair působil od počátku války v Iráku jako nejbližší spojenec George Bushe, by si jeho znovuzvolení přálo jen 16 procent dotázaných, zatímco téměř polovina-přesně 47 procent Britů by v Bílém domě raději viděla senátora Kerryho. A co Česká republika? Podle GlobeScanu by 4 Češi z 10 uvítali jako amerického prezidenta Kerryho, zatímco jen 16 procent z nás podporuje Bushe. Zbytek neví, nebo na věc nemá žádný názor.

To u našich severních sousedů v Polsku je situace jiná. Tamní občané by jako jediní v Evropě dali přednost Bushovi. Jak konstatuje dnešní vydání deníku The Financial Times, porazil by Bush v Polsku Kerryho o 5 procent. Ačkoli i polští občané mají nyní výhrady k americkému postupu v Iráku a celkové koncepci zahraniční politiky USA, je pro ně George Bush symbolem velmoci ke které chová většina Poláků neskrývaný obdiv.

Varšavský zahraničně politický analytik Aleksander Smolar ve Financial Times tvrdí, že je to také způsobeno tím, že o Johnu Kerrym mají Poláci jen minimum informací. Polsko se navíc za Bushe jako země, která své vojáky poslala do přímých bojových akcí v Iráku, značně zviditelnilo. Polsku byl také v Iráku svěřen pod velení vlastní sektor, což je úkol, který jinak dostaly do rukou už jen armády Spojených států a Velké Británie. "Bush dal Polákům pocit, že znovu patří mezi země, které spolurozhodují o vývoji ve světě," konstatoval analytik Aleksander Smolar. Dodává, že v očích mnoha z nich mají američtí prezidenti z Demokratické strany tendenci ke kompromisním názorům vůči Moskvě, zatímco na Západě ne vždy do nebes vynášený nedávno zesnulý republikán Ronald Reagan se tvrdě postavil vůči Sovětskému svazu a stal se pro naše severní sousedy vítězem studené války. Mužem, jenž v dobách výjimečného stavu jako jeden z mála otevřeně podporoval Solidaritu.

To že by Poláci dali přednost Bushovi před Kerrym ale podle Smolara rozhodně neznamená, že by neměli k politice současného prezidenta USA výhrady. Financial Times připomíná nedávnou kritiku americké zahraniční politiky prezidentem Kwašniewským, neshody Washingtonu a Varšavy k postupu v Iráku, projevující se i určitým zklamáním z toho, že tam Polsko zatím nedostalo žádný zásadní kontrakt na rekonstrukci zdevastované infrastruktury. Svou roli hraje i dlouhodobě bolavé místo vzájemných vztahů - tedy fakt, že Washington stále nezrušil pro Poláky vízovou povinnost.