Jmenuje Zeman nového předsedu Ústavního soudu? Většina jeho členů to odsuzuje, říká novinářka Procházková

Podle doktorandky na právnické fakultě se na toto téma nevede ani akademická debata. „Je to úplně jednoznačné, prezident je volen na pět let a Miloši Zemanovi funkční období skončí 8. března a nemůže dopředu zasahovat do období následujícího prezidenta. Je na Petru Pavlovi, aby jmenoval nového předsedu Ústavního soudu,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Petr Honzejk: Co nás také naučil Miloš Zeman

S něčím takovým prý nepočítá ani Ústava – a prezident by měl dělat jen to, co mu zákon ukládá, že může dělat. Zemanovou motivací prý může být snaha zasáhnout do instituce, která ho dlouhodobě kritizovala.

„Může to být snaha hodit vidle do odkazu předsedy Pavla Rychetského a zároveň to i odpovídá tomu, jak Zeman přistupuje k prezidentskému mandátu a obecně k právu. On se snaží systém do určité míry rozbořit a vyvolat chaos,“ míní Procházková.

Domnívá se přitom, že Zeman nového předsedu Ústavního soudu nakonec nejmenuje, a to s ohledem na výsledek prezidentských voleb. Petr Pavel totiž na rozdíl od Andreje Babiše (ANO) dal jasně najevo, že by předčasné jmenování nerespektoval a bránil by se mu soudně.

Doufám, že by to žádný soudce nepřijal, protože by to hodně svědčilo o tom, že je pro funkci schopen udělat cokoli.

„Mluvili jsme i s ústavními soudci a většina z nich to odsoudila. Ve chvíli, kdy by to některý z nich přijal, byla by to nejen ostuda v právní komunitě, ale znamenalo by to i poměrně komplikovanou atmosféru na Ústavním soudu,“ upozorňuje s tím, že jako o prezidentovu kandidátovi se spekulovalo o soudci Josefu Fialovi.

„Ten nám ani na žádnou otázku neodpověděl. Já jsem ho dokonce jednou odchytla na jedné akci osobně a před tou otázkou odešel z té akce. Ale potvrzení nemáme. Doufám, že by to žádný soudce nepřijal, protože by to hodně svědčilo o tom, že je pro funkci schopen udělat cokoli,“ dodává Procházková.

Prezidentova vizitka

Vztahy Miloše Zemana a Pavla Rychetského v posledních letech výrazně ochladly, předseda Ústavního soudu po prezidentských volbách vyjádřil spokojenost s vítězstvím Petra Pavla.

„Ve funkci byl poměrně explicitní a často komentoval politické dění. Myslím, že to není správné, protože spousta případů může nakonec skončit před Ústavním soudem a jako předseda by se pak mohl vyloučit pro podjatost. Je to bývalý politik a homo politicus, ale pro instituci a budoucí rozhodování to pravděpodobně dobře není,“ podotýká.

Čtěte také

Radko Kubičko: Prezident Zeman si už zcela zbytečně hraje s Ústavním soudem

Jisté je, že obsazení Ústavního soudu se v nejbližších letech promění, letos končí 7 z 15 soudců. Zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt v této souvislosti upozorňuje na to, že po nástupu sedmdesátiletého soudce Jana Svatoně se ještě dále zvýší věkový průměr a zůstane v něm jediná žena, soudkyně Milada Tomková.

„Je správné, že tam jsou lidé s různými životními zkušenostmi, ale z toho, jak sledujeme rozhodovací činnost soudu, tak kandidáti mezi čtyřicítkou a padesátkou jsou efektivnější a zvládají toho více. A zároveň je důležité i genderové zastoupení. Z dlouhodobého hlediska může být problém, že se lidé, o kterých se rozhoduje, necítí být v té instituci reprezentováni,“ uvádí zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt Procházková.

Jak bude vypadat předávání prezidentského úřadu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.