Jízdních kol bude na trhu málo. Zdraží hlavně levné bicykly a kola pro děti, varuje expert Raufer
V době lockdownu budou možná mít lidé chuť vyměnit běžky po zimní sezóně za jízdní kola. Jenže výrobci se potýkají s krizí i závislostí na produkci v Asii. A z těchto důvodů panuje nejistota, zda bude vůbec co prodávat. „Chuť vyrazit do přírody a sportovat bude,“ očekává Martin Raufer, odborník na cyklistiku a spolumajitel vydavatelství V-Press. V pořadu Řečí peněz vysvětluje, proč hrozí, že kol v obchodech bude nedostatek.
„Můžeme jít za vysvětlením až do ekonomických vztahů mezi Austrálií a Čínou. Austrálie je velký dodavatel nerostných surovin, hlavně uhlí. A to znamená, že základních surovin – oceli, hliníku, duralu, kaučuku – je v Číně v tuto chvíli obrovský nedostatek,“ přibližuje Raufer vliv propojenosti celého světa na výrobu jízdních kol.
Čtěte také
Situace s nedostatkem surovin by podle něj v Číně nastala bez ohledu na pandemii, jenže ta změnila chování firem. „Bály se, nevěděly, jak dlouho to bude trvat, snižovaly a zastavovaly objednávky. A zastavovala se i doprava. Dopravci nechali svoje kapacity většinou tam, kde je zrovna měli, a nevraceli je k asijským břehům,“ popisuje stav před rokem.
„Nicméně obrovský boom, který začal po uvolnění loni v létě, překvapil všechny asijské továrny. Ani dopravci na to nejsou schopní na to reagovat dostatečně rychle, takže došlo k obrovskému skluzu a k rozdílům mezi tím, co jsou schopni produkovat a co svět potřebuje a chce,“ shrnuje Raufer a připomíná, že problémy jsou se samotnou výrobou kol:
Čtěte také
„My všichni známe značky a vlastníky značek kol, třeba české, francouzské, americké. Nicméně žádná z nich, s výjimkou asi dvou tří největších tchajwanských značek, nevlastní výrobní kapacity. Cyklistický byznys si nasmlouval externí výrobce, asijské. A v tuto chvíli je na nich absolutně závislý. Třeba v případě banality, jako je sedlo, je sice moho set značek, ale výrobci jsou v podstatě tři. A pokud jeden z nich nestíhá, tak prostě nejsou sedla. Nebo brzdové destičky, řetězy.“
Na výslednou cenu kola bude mít podle něj vliv i zdražení dopravy.
„Vzrostla až na šestinásobek i více. A to se bohužel promítne nejvíc do ceny nejlevnějších nebo třeba dětských kol. A těch bude samozřejmě také největší nedostatek. Ono to zní bulvárně, že kola nebudou, nebo budou výrazně dražší. A když to někde tvrdíme, tak nás lidé v komentářích napadají. Nicméně je to prostě fakt.“
Běžkaři jsou zároveň cyklisté
Letošní sezóna přitom mohla být pro prodejce slibná.
„V minulosti platilo, že když byla dobrá zima, tak lidé utratili peníze v zimě a na kola už jim moc neměli. Protože běžkaři jsou často cyklisté. Obchody si proto chválily, když nebyla zima pro lyžaře dobrá, lidé se těšili na sport – a utráceli v cyklistickém světě. Letos ten deficit pohybu a cestování je tak obrovský, že lidé budou chtít jezdit jako před rokem,“ očekává vysoký zájem zákazníků Raufer.
Čtěte také
Nejistotu mezi prodejci kol, zda bude dostatek zboží, si Raufer uvědomuje i z pozice vydavatele.
„Z pohledu časopisu je to obrovská neznámá. Jestli budou kola, jestli budu včas, jaké budou ceny, jestli se je podaří dopravit a za kolik. To znamená, že firmy s reklamou váhají. Někdy čekají, někdy sami ani nemají dost informací od vlastních dodavatelů. Ale není to plošný jev, nechovají se tak všichni,“ shrnuje.
Proč a jak by se Česku vyplatilo, kdyby organizovalo Giro d’Italia? Poslechněte si celé Řečí peněz Roberta Břešťana.
Související
-
Poslanec Janda: Český sport smrdí korupcí. Kauza Hnilička ukazuje, že ti nahoře mají povolené vše
Měl by Milan Hnilička rezignovat na funkci šéfa Národní sportovní agentury poté, co porušil vládní protiepidemická nařízení, když se účastnil oslavy v teplickém hotelu?
-
Bez sportu se rizikovou skupinou stanou i čtyřicátníci, varuje Lukš z Národní sportovní agentury
„Mohlo by se nám pak stát, že riziková skupina nebude 65+, ale třeba 40+. A to už by společnost neunesla,“ říká místopředseda Národní sportovní agentury Ivo Lukš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.