Jiří Stránský: Všude tlustí

Dneska si - možná - tuhle reputaci pokazím. V každém případě proti sobě popudím celou jednu početnou část naší populace. Už jsem o tom chtěl mluvit několikrát, ale pokaždé jsem se jaksi hemoval (jak se výstižně říká slovensky) neboli ostýchal, až teď mé zábrany zrušila všudypřítomná krize, kterou - podle expertů - nastartovala nenažranost.

Onehdy jsem byl pověřen, abych přinesl pro jedno z vnoučat narozeninový dort. Sám sladké téměř nejím, takže u mě nehrozilo, že bych se v cukrárně zadrhl. I tak jsem se ale zdržel dost - fronta málem jak za totáče na banány. Nestačil jsem se při tom svém čekání divit. Zaprvé jsem byl v té frontě společně s jednou paní vepředu (které balili vybraný dort) jediný netlustý (hubený si nepřipadám). Zadruhé byly v cukrárně obsazeny všechny stolky. U nich mocné matky či babičky praly do svých (do mocnosti dorůstajících) potomků sladkosti takzvaně pod tlakem. A potomci se tomu s radostí podvolovali...

Když na Dejvické čekám na metro, už mě několikrát napadlo, že konat se volby podle váhy, strana tlustých by měla nadpoloviční většinu. I bez preferencí, které tak miluje jeden lehce obézní pomenší politik. Možná by mu volební vítězství zajistili právě tlusťoši, a rady jeho poradců a kamarádů, aby zhubl, nejsou preferenčně správné.

Samozřejmě že v tom nejsme sami - neznám reportáže z USA, v nichž by nepřevládali tlouštíci... až teď si uvědomuju, že ženský rod od tlouštíka - tlouštice - je k dámám zvukomalebně mnohem krutější, v názvu tlouštík je i cosi něžného, nemyslíte? To mě vlastně na vítězství Obamy překvapilo nejvíc: že jemu - vysokému hubeňourovi - dali své hlasy obezáci (jak jim říká jedna moje vnučka - já to slovo nepoužívám, mně příliš připomíná obezeťáky, vojenskou variaci estébáků).

Onehdy jsem viděl dokument o Francii a nevěřil svým očím: i šmrncovní Francie tloustne! A jak! Kristepane! Byl jsem na otočku ve Švýcarsku a tam taky. Přitom ať zajdete do kteréhokoliv obchodu s potravinami, na všech těch pytlících a krabicích jsou počty všeho možného, kaloriemi konče, aby bylo hubnutí kohokoliv zaručeno. Zajímalo by mě, jestli některý obezita (to už je příjemnější pojmenování - to zase připomíná středověkou sektu Adamitů, co chodili nazí)... jestli některý obezita už ona varování na potravinách nezažaloval. Že nefungují. Že je pořád jí, pořád jí, a ony nefungují...

Taky by mě zajímalo, jak dlouhé jsou opasky, které by se měly utahovat. Metr a půl, dva metry, nebo ještě víc? Tuhle jsme se s dětmi pokoušeli obejmout jeden starý strom v parku a taktak jsme to ve čtyřech zvládli. Jenže ten strom není tlustý a narůstá dvě stě dvacet let. Co to narůstání dělá s lidmi, kteří už v mládí dovedou za pět let přibýt třicet, padesát, sedmdesát kilo?

Mám jednu známou, která je taky při těle. Sice ještě ne tlustá, ale molet, jak se něžně a slušně říká. Ta se sice při jídle občas hlídá, ale pak na ni padnou chmury, či ji někdo naštve, a to musí zajíst. A teď si zkuste jen v jednom dni spočítat všechny a všechno, co vás naštve... Jestli i tak jste pořád štíhlí, vlastně jste neuvěřitelně stateční a odolní. Samozřejmě existují i tací, kterým právě stav naší politiky a všeobecná nekultivovanost způsobuje hubenost téměř musulmankou, ale těch moc není. Když se tak dívám kolem sebe.

Hezký den.

Autor je spisovatel