Jiří Pehe: Visegrád visí na vlásku

Vztahy České republiky s Polskem a s Maďarskem nedávno ještě více ochladly, když obě země blokovaly červnový summit EU s tím, že požadují, aby evropská migrační a azylová dohoda, která byla před summitem schválena kvalifikovanou většinou ministrů vnitra členských zemí v souladu s Lisabonskou smlouvou, podléhala jednomyslnému schválení.

Čtěte také

Petr Šabata: Případné vlády Roberta Fica a Jaroslava Kaczynského pohřbí Visegrád

Český premiér Petr Fiala Polsko a Maďarsko za jejich postoje kritizoval. Maďarský premiér Viktor Orbán se následně opřel do České republiky s tím, že podléhá evropským federalistům. 

Česká vláda zatím kolem budoucnosti visegrádské spolupráce opatrně našlapuje. Nejostřeji se vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, když prohlásil, že časy, kdy země Visegrádské skupiny měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. Čtyři země spolu budou prý nadále komunikovat a jednat, ale rozdíly v jejich postojích brání tomu, aby výsledky daných jednání byly vydávány za jednotný postoj.

Evropské postoje

Volby na Slovensku a v Polsku tak mohou mít jak pro spolupráci v rámci Visegrádského uskupení, tak pro bilaterální spolupráci České republiky s oběma zeměmi zásadní význam.

Čtěte také

Petr Janyška: Visegrád je vhodný ke konzultacím, nikoli pro zahraniční nebo bezpečnostní politiku

Průzkumy jsou nejednoznačné: v obou zemích mohou volby vyústit jak do posílení euroskeptických sil s malým respektem pro pravidla liberální demokracie a právního státu, tak do nástupu politických sil, které se naopak hlásí k evropské spolupráci a dodržování demokratických pravidel hry.

Pokud ve slovenských volbách zvítězí a následně zformuje vládu politické hnutí Smer v čele s Robertem Ficem, je dost pravděpodobné, že se zhorší vztahy mezi oběma následnickými státy bývalého Československa, a zároveň se změní i současný poměr sil uvnitř Visegrádského uskupení.

Český prezident Petr Pavel nedávno naznačil, že vítězství Fica, který odmítá další pomoc Ukrajině a kritizuje některé aspekty euroatlantické spolupráce, by nejspíš zhoršilo vztahy České republiky se Slovenskem.

Čtěte také

Luboš Palata: Visegrádská čtyřka řešila v Košicích Orbána. Ne moc úspěšně

I v polských volbách půjde o hodně. To sice ani v případě dalšího vítězství současné vládní strany Právo a spravedlnost nepřestane podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a akcentovat silné transatlantické vazby, ale je jisté, že by další čtyři roky vlády strany PiS ještě vyostřily konflikty Polska s EU.

Ty by mohly postavit ostatní země Visegrádu před dilema, na čí stranu se postavit. Maďarsko a Polsko si už nyní kryjí ve sporech s EK vzájemně záda. V závislosti na výsledcích voleb na Slovensku by tak Česká republika mohla v této otázce v rámci Visegrádského uskupení zůstat izolovaná.

Volby na Slovensku a v Polsku ale také mohou skončit vítězstvím proevropských sil, které se hlásí k liberální demokracii. Pokud by v Polsku zvítězila současná opozice a na Slovensku by vládu zformovala proevropská strana Progresivní Slovensko, otevřela by se šance na posílení visegrádské spolupráce na základě sdílených proevropských postojů. A také možnost, že by se zbytek V4 jasněji distancoval od Maďarska.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Nedá se ale ani vyloučit, že v případě vítězství PiS v Polsku a proevropských sil na Slovensku bude dál pokračovat současná visegrádská paralýza, kdy proti sobě v řadě otázek týkajících se postojů k EU stojí Polsko společně s Maďarskem a následnické země bývalého Československa.

Jisté je, že volby na Slovensku i v Polsku mají pro budoucnost Visegrádské skupiny zcela zásadní význam. Českou republiku, která V4 předsedá, čekají bez ohledu na výsledky těchto voleb už v druhé polovině října zásadní výzvy.

Autor působí na New York University Prague