Jiří Pehe: Visegrád visí na vlásku
Parlamentní volby na Slovensku během nadcházejícího víkendu a parlamentní volby v Polsku 15. října mohou zásadně změnit vztahy ve Visegrádské skupině, kterou tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ta je už nyní poměrně rozklížená kvůli chování Maďarska po napadení Ukrajiny Ruskem a kvůli řízením o dodržování principů právního státu, která vede s Polskem a s Maďarskem Evropská komise.
Vztahy České republiky s Polskem a s Maďarskem nedávno ještě více ochladly, když obě země blokovaly červnový summit EU s tím, že požadují, aby evropská migrační a azylová dohoda, která byla před summitem schválena kvalifikovanou většinou ministrů vnitra členských zemí v souladu s Lisabonskou smlouvou, podléhala jednomyslnému schválení.
Čtěte také
Český premiér Petr Fiala Polsko a Maďarsko za jejich postoje kritizoval. Maďarský premiér Viktor Orbán se následně opřel do České republiky s tím, že podléhá evropským federalistům.
Česká vláda zatím kolem budoucnosti visegrádské spolupráce opatrně našlapuje. Nejostřeji se vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, když prohlásil, že časy, kdy země Visegrádské skupiny měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. Čtyři země spolu budou prý nadále komunikovat a jednat, ale rozdíly v jejich postojích brání tomu, aby výsledky daných jednání byly vydávány za jednotný postoj.
Evropské postoje
Volby na Slovensku a v Polsku tak mohou mít jak pro spolupráci v rámci Visegrádského uskupení, tak pro bilaterální spolupráci České republiky s oběma zeměmi zásadní význam.
Čtěte také
Průzkumy jsou nejednoznačné: v obou zemích mohou volby vyústit jak do posílení euroskeptických sil s malým respektem pro pravidla liberální demokracie a právního státu, tak do nástupu politických sil, které se naopak hlásí k evropské spolupráci a dodržování demokratických pravidel hry.
Pokud ve slovenských volbách zvítězí a následně zformuje vládu politické hnutí Smer v čele s Robertem Ficem, je dost pravděpodobné, že se zhorší vztahy mezi oběma následnickými státy bývalého Československa, a zároveň se změní i současný poměr sil uvnitř Visegrádského uskupení.
Český prezident Petr Pavel nedávno naznačil, že vítězství Fica, který odmítá další pomoc Ukrajině a kritizuje některé aspekty euroatlantické spolupráce, by nejspíš zhoršilo vztahy České republiky se Slovenskem.
Čtěte také
I v polských volbách půjde o hodně. To sice ani v případě dalšího vítězství současné vládní strany Právo a spravedlnost nepřestane podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a akcentovat silné transatlantické vazby, ale je jisté, že by další čtyři roky vlády strany PiS ještě vyostřily konflikty Polska s EU.
Ty by mohly postavit ostatní země Visegrádu před dilema, na čí stranu se postavit. Maďarsko a Polsko si už nyní kryjí ve sporech s EK vzájemně záda. V závislosti na výsledcích voleb na Slovensku by tak Česká republika mohla v této otázce v rámci Visegrádského uskupení zůstat izolovaná.
Volby na Slovensku a v Polsku ale také mohou skončit vítězstvím proevropských sil, které se hlásí k liberální demokracii. Pokud by v Polsku zvítězila současná opozice a na Slovensku by vládu zformovala proevropská strana Progresivní Slovensko, otevřela by se šance na posílení visegrádské spolupráce na základě sdílených proevropských postojů. A také možnost, že by se zbytek V4 jasněji distancoval od Maďarska.
Nedá se ale ani vyloučit, že v případě vítězství PiS v Polsku a proevropských sil na Slovensku bude dál pokračovat současná visegrádská paralýza, kdy proti sobě v řadě otázek týkajících se postojů k EU stojí Polsko společně s Maďarskem a následnické země bývalého Československa.
Jisté je, že volby na Slovensku i v Polsku mají pro budoucnost Visegrádské skupiny zcela zásadní význam. Českou republiku, která V4 předsedá, čekají bez ohledu na výsledky těchto voleb už v druhé polovině října zásadní výzvy.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
