Petr Janyška: Visegrád je vhodný ke konzultacím, nikoli pro zahraniční nebo bezpečnostní politiku
„V dobách své vojenské kariéry v NATO jsem býval… skeptický, co se týče role, jakou by měla hrát v zahraniční a bezpečnostní politice Visegrádská čtyřka,“ řekl nový prezident Petr Pavel minulý týden před svým příletem do Varšavy v dlouhém rozhovoru pro hlavní opoziční deník Gazeta Wyborcza.
Podle něj se „Visegrád osvědčuje jako konzultační fórum v nejrůznějších otázkách. Nemyslím ale, že bychom měli jít ve směru hlubší integrace zahraniční a bezpečnostní politiky. Stanoviska Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska vůči Rusku a vůči podpoře Ukrajiny se velmi liší.“
Čtěte také
Lze předpokládat, že jeho slova měl na stole ještě před společným jednáním polský prezident Andrzej Duda a že se mu nemusela zrovna líbit. Protože Polsko pod vládou Jaroslawa Kaczyńského se snaží prosadit jako středoevropská mocnost a Visegrádskou skupinu vnímá v této strategii jako svůj důležitý nástroj.
V rámci Evropské unie je dnes spolu s Maďarskem černou ovcí a pro své ambice by potřebovalo spojence. Obě země se diametrálně liší, co se týče podpory Ukrajiny a pohledu na Rusko, ve vnitřní politice si jsou ale velmi podobné. Autoritářské režimy, kde o všem rozhoduje jeden člověk a na něj jsou navázány všelijaké zbohatlické skupiny a jedinci, veřejná média rovnají se vládní, vládní strana se snaží podřídit si soudy, ignorovaná opozice a rétorika jakési hráze křesťanství proti neznabohům.
Orbán tu nebude věčně
Svůj skeptický pohled na Visegrádskou čtyřku projevil Petr Pavel už v předvolební kampani a není neznám. Právě tak jako jeho sympatie vůči Baltům, s nimiž by si přál užší spolupráci a sblížení s Visegrádem. Naopak neskrývá svůj kritický pohled na Orbána. Ještě v rámci své kampaně jel do Maďarska setkat se s opozicí. V citovaném rozhovoru o něm říká, že „tu nebude věčně“. A vyhýbavě se tam vyjádřil i k dnešní situaci v Polsku, která prý „není dána jednou provždy“.
Čtěte také
Jeho pohled je velmi racionální a vychází z reality. Což ale neznamená, že by se překrýval s pohledem české vlády, ta měla ve svém prohlášení naopak Visegrád jako jednu z priorit.
Oficiálně česká vláda Kaczyńského a Orbánovy metody neschvaluje. Mezi špičkami ODS je ale pár tváří, které souzní s Kaczyńského režimem a s dnešním Polskem. Důkazem budiž třeba blesková dohoda s polskou vládou ohledně polského dolu Turów znečišťujícího Liberecko, kterou nová Fialova vláda dohodla, sotva se ujala řízení státu.
Čtěte také
Jasným politickým poselstvím je také fakt, že čtyři poslanci, které má ODS v Evropském parlamentu, sedí ve stejné, mimochodem marginální a nevlivné, frakci Konzervativců spolu s PiS Kaczyńského a hlasují stejně jako oni.
Visegrád není žádná pevná instituce, nemá žádné sídlo ani sekretariát. Je to volné sdružení sousedních států, které vzniklo jako vzájemná podpora pro vstup do EU a do NATO a od těch dob hledá svou tvář. U Polska je jasné, že by mělo V4 rádo jako jakousi protiváhu liberálnímu Německu a Francii, navíc pod svou taktovkou. Takovou ještě početnější protiváhu se snaží vytvořit v rámci tzv. Trojmoří, tj. dvanácti států od Baltu po Bulharsko. Hospodářsky to budiž vítáno, politicky to je ovšem mrtvé dítě.
Nakolik se představy nového prezidenta Pavla o nedůležitosti Visegrádu promítnou do reálné politiky, uvidíme časem. Zdá se, že podobný pohled má i ministr zahraničí Jan Lipavský a jejich možná shoda by už mohla něco znamenat. Dnešní Visegrád nám nic nepřináší. Ovšem je třeba mít na paměti, že v zájmu státu je třeba mít se sousedy dobré vztahy.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
