Jiří Pehe: Ruský útok na Ukrajinu mění českou politickou scénu
Během prvních dnů ruského vojenského útoku na Ukrajinu ustoupily do pozadí nejrůznější domácí politické rozmíšky a konflikty. Vláda i opozice ukázaly vzácnou jednotu v postojích vůči ruské agresi a země i její politika žily nejen děním na Ukrajině, ale i organizováním pomoci jak pro ukrajinskou armádu, tak pro rostoucí počet uprchlíků.
Zdá se ale, že dopady ukrajinské krize na domácí politiku budou dlouhodobějšího charakteru. Možná nejviditelnější změnou je, že politické síly, které v minulosti různým způsobem koketovaly s Ruskem, jsou v těžké politické defenzivě.
Čtěte také
Týká se to zejména parlamentního hnutí Svoboda a přímá demokracie, jehož předseda Tomio Okamura, který ještě před pár týdny vyjadřoval proruské postoje, po ruské invazi na čas zmizel z veřejného prostoru a dění na Ukrajině začal komentovat za SPD bývalý velvyslanec v Moskvě i Kyjevě Jaroslav Bašta, který po počátečních rozpačitých výrocích ruskou agresi odsoudil.
Hnutí SPD se po několika dnech sice pokusilo nabídnout pohled, který má být alternativou k tomu vládnímu v podobě výroků, že palbu na Ukrajině by prý měli zastavit i Ukrajinci a že nesouhlasí s dodávkami zbraní na Ukrajinu, ale neodvážilo se zpochybnit svoje odsouzení ruské agrese.
Babišovy prezidentské ambice
V těžké defenzivě se ocitly i mimoparlamentní krajně pravicové strany. Ruský útok na Ukrajinu navíc poškodil to, co ještě zbývalo z nadějí komunistické strany vrátit se zpět do parlamentní politiky, protože KSČM se i v prvních dnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu držela spíše ruské vládní linie.
Čtěte také
Ruský útok na Ukrajinu ale bude mít i dopady na poměr sil mezi současným vládním táborem a hlavní opoziční silou – hnutím ANO. To sice jednoznačně podpořilo vládní kroky, ale celkově ve srovnání s aktivním přístupem vládních politiků téměř zmizelo z veřejného prostoru.
Na sociálních sítích se objevují komentáře ve stylu „jen si představte, jak by se Česká republika nyní chovala, kdyby byl premiérem Andrej Babiš (ANO)“. Jinými slovy, zdá se, že v nemalé části společnosti oživuje jasná prozápadní politika současné vládní koalice, která má podle průzkumů veřejného mínění velkou podporu, vzpomínky na lavírování Babiše v různých minulých krizích, z nichž některé se též týkaly Ruska.
V těchto Babišových postojích hrálo nemalou roli spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem, který často zněl jako hlásná trouba ruské politiky. Zeman sice nyní takříkajíc otočil, ale leckoho napadne, zda by se ve vztahu k ruské invazi na Ukrajině on i Babiš chovali tak kriticky, jak předvádějí, kdyby Zeman mohl dál spoléhat na Babišovu podporu v roli premiéra.
Čtěte také
Bude zejména zajímavé sledovat, do jaké míry změna společenské atmosféry ovlivní Babišovy prezidentské ambice, o nichž se už delší dobu spekuluje. Ve srovnání s jasnými a na sociálních sítích široce sdílenými postoji Babišova potenciálně hlavního protikandidáta, generála Petra Pavla se Babiš opravdu momentálně nejeví jako prezident do špatného mezinárodně-bezpečnostního počasí.
Může se změnit i parlamentní politika. Hnutí SPD plánovalo další obstrukce při přijímání některých zákonů, zejména zákona o korespondenční volbě. Je nyní otázkou, zda se k paralyzování sněmovny opět uchýlí v situaci, kdy mnozí poukazují na to, že některé jeho praktiky, které fakticky destabilizovaly českou demokracii, byly jak vystřižené z kremelského arzenálu strategií určených pro podemílání západních demokracií.
Kam se posunulo české veřejné mínění a politika, to ukážou autoritativněji až průzkumy veřejného mínění. Že ale v české společnosti došlo k významnému posunu nálad a postojů, lze zřetelně vidět už teď v reakcích české společnosti na dění na Ukrajině.
Autor působí na New York University Prague
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.