Jiří Pehe: Proč Svobodná Evropa obnovila vysílání do Maďarska
Rozhlasová stanice Svobodná Evropa začala po 27 letech znovu vysílat do Maďarska. Ve svém prohlášení mimo jiné uvedla, že se nezávislost médií v Maďarsku výrazně zhoršila.
V roce 1993, kdy bylo vysílání ukončeno, bylo Maďarsko podle pravidelných průzkumů organizace Reportéři bez hranic, na 3. místě na světě, pokud jde o svobodu médií. Teď je až na 89. místě.
Čtěte také
Vláda Viktora Orbána v posledních letech dostala postupně pod svou kontrolu největší televizní a rozhlasové stanice v zemi. Veřejnoprávní televize a rozhlas, tak jak je známe u nás, neexistují. Ale ani to vládě nestačilo. Takže se obrátila i proti nezávislým soukromým médiím, která buď s pomocí spřízněných oligarchů zcela zlikvidovala, nebo nad nimi získala kontrolu ekonomickým převzetím.
Poslední v řadě takových případů, je doposud nezávislý a k vládě kritický, web Index, ze kterého v červenci, a na protest proti omezování novinářské svobody, odešli hned tři vedoucí pracovníci. Taky zhruba šest desítek redaktorů. Rozbuškou bylo odvolání šéfredaktora. Jeho pozice se postupně zhoršovala, a to od okamžiku, co se v roce 2018 změnil majitel.
Omezování demokracie v Maďarsku se však netýká jen médií. Americká organizace Freedom House zařadila ve své poslední výroční zprávě Maďarsko (jako jedinou členskou zemi Evropské unie) do kategorie hybridních režimů, které už nelze nazývat demokracií.
Čeští spojenci Orbána
Pozice Maďarska se postupně zhoršovala už od roku 2010, kdy ve volbách získala Orbánova strana Fidesz dvoutřetinovou většinu. Vzápětí začala přijímat ústavní dodatky omezující svobodu soudnictví, médií a měnící volební pravidla.
Orbánův režim se nakonec dostal i do hledáčku Evropské komise, která s ním spustila řízení podle článku 7 evropských smluv, a to kvůli nedodržování principů právního státu a porušování evropských hodnot.
Čtěte také
Na základě tohoto článku může být ta která země zbavena hlasovacích práv, pokud nepřijme opatření určená k nápravě kritizovaného stavu.
Maďarsko různá doporučení převážně ignorovalo, protože si je jisté, že jeho nejbližší spojenec na evropské půdě, Polsko, by přijetí nejpřísnějších sankcí podle článku 7 vetovalo. K přijetí je totiž potřeba jednomyslného rozhodnutí všech ostatních zemí EU.
Maďarsko se ovšem stalo terčem kritiky i ve Spojených státech. Poté, co se Orbán, pod praporem svého boje s miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem, rozhodl ze země vytlačit Středoevropskou univerzitu, kterou Soros financuje. Americké vládě i lidskoprávním organizacím byly trnem v oku i útoky na ty instituce občanské společnosti v Maďarsku, které dostávají finanční podporu ze zahraničí.
Čtěte také
Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za dodržování principů právního státu a evropských hodnot Věra Jourová nedávno uvedla, že Komise poprvé připravila vlastní hodnotící zprávu, ve které srovnává dodržování principů právního státu v členských zemích EU. Maďarsko v této studii nedopadlo dobře. (Studie bude zveřejněna na konci září.)
Obnovení vysílání Svobodné Evropy do Maďarska je tak už jen smutná symbolická tečka. Vždyť vysílání bylo v roce 1993 zrušeno s tím, že se Maďarsko, podobně jako další bývalé sovětské satelity, definitivně vymanilo z nesvobody a nastolilo víceméně funkční demokracii.
Rozhodnutí Svobodné Evropy znovu kriticky nasvěcuje mlčení většiny českých politických stran k situaci v Maďarsku.
Není prý vhodné ho kritizovat přinejmenším proto, že je spolu s námi, Slovenskem a Polskem členem Visegrádské skupiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje Orbána za svého spojence, ale vstřícně se k němu chovají i představitelé části české opozice – zejména Občanské demokratické strany.
Dokud Maďarsko kritizovala převážně jen Evropská unie, spojovali tito politici svoji podporu pro Maďarsko s kritikou některých postupů EU. Rozhodnutí Svobodné Evropy financované americkým Kongresem, obnovit vysílání do Maďarska, snad některým českým spojencům Orbána otevře oči.
Autor působí na New York University Prague
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
