Jiří Pehe: ODS bude mít s Havlovým odkazem problém
Nová vládní koalice slibuje, že se v zahraniční politice vrátí k odkazu Václava Havla. Znamená to, že chce usilovat o návrat k hodnotově orientované politice, obraně lidských práv a jasné prozápadní orientaci země. Havel byl ovšem také přesvědčeným Evropanem, dalo by se říci federalistou.
Jenže koalice pěti stran, která čeká, až prezident Zeman jmenuje její vládu, se může jako jeden muž k proevropskému odkazu Havla jen těžko přihlásit. Její součástí je i Občanská demokratická strana, která má k další evropské integraci v lepším případě vlažné, v horším případě odmítavé postoje.
Čtěte také
ODS má problém i s jinou částí Havlova odkazu. Havel byl odpůrcem laciného nacionalismu, populismu a pravicového extrémismu. Na domácí scéně ostentativně ignoroval už v 90. letech politiky Sládkovy Republikánské strany. Kdyby žil dnes, díval by se nepochybně silně kriticky na politiku nacionálně-populistických stran v Evropě – včetně toho, co předvádí Fidesz Viktora Orbána v Maďarsku, nebo strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského v Polsku.
ODS je ovšem členkou euroskeptické frakce Evropských konzervativců a reformistů, kterou zakládala společně s britskými konzervativci ještě před brexitem, a jejíž nejsilnější stranou je dnes Kaczynského Právo a spravedlnost.
Postoje k Maďarsku a Polsku
Ten dokonce nedávno pozval do Varšavy představitele zhruba dvaceti krajně pravicových a nacionálně-populistických stran, kteří se radili nejen o tom, jak bránit další evropské integraci, ale také jak případně vytvořit společnou frakci v Evropském parlamentu.
Čtěte také
Hvězdami summitu byli Marine le Penová z Francie a Viktor Orbán z Maďarska.
Pozván byl i předseda ODS Petr Fiala, který se nakonec omluvil s tím, že se musí věnovat sestavování vlády u nás. Jenže tím neunikne nutnosti se eventuálně k prozatím dosti těsným vztahům ODS s nacionálně-populistickou pravicí v Evropě postavit čelem.
Jisté je, že pokud by ODS pokračovala v těsných vztazích se stranami, které Kaczynski sezval do Varšavy, a pokračovala by též ve své dosavadní obhajobě Viktora Orbána, jehož politika je spolu s politikou současného Polska na evropském pranýři, těžko může zároveň na české politické scéně tvrdit, že se hlásí k Havlovu odkazu.
Pokud by se nakonec realizovaly plány nacionalistických a extrémně pravicových stran v EU, sjednotit se a vytvořit silnou frakci v europarlamentu, bude muset ODS řešit velmi konkrétní dilema. Může po odchodu Kaczynského Práva a spravedlnosti do nové frakce zůstat jedinou větší stranou ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, a praktikovat dál svoji mírně euroskeptickou politiku.
Čtěte také
Anebo se může připojit k nové frakci, což by ovšem znamenalo jasný rozchod s ostatními stranami nové vládní koalice. Ty jsou všechny proevropské, tři z nich jsou členy frakce Evropské lidové strany.
Mohla by se také vrátit do frakce Evropské lidové strany, jejíž členkou kdysi byla, což by nepochybně ukázalo, že to s naplňováním Havlova odkazu v zahraniční politice myslí vážně. I tak by ale musela přehodnotit svoje postoje k dění v Maďarsku a v Polsku, které táhne ke dnu Visegrádskou skupinu.
Havel byl zakladatelem visegrádské spolupráce, ale okolo dnešního dění ve dvou jejích členských zemích, jakož i okolo visegrádského okopávání kotníků EU, by rozhodně nechodil po špičkách. Pokud ODS zůstane u svých současných postojů k EU a dění v Polsku i Maďarsku, budou snahy nové vlády zaštiťovat se Havlovým odkazem působit dosti nevěrohodně.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
