Karel Barták: Debata v Evropském parlamentu potvrdila hluboký rozpor mezi Polskem a většinou v EU
Ačkoli polský premiér Mateusz Morawiecki v úterý v Evropském parlamentu volal po dialogu na hledání východisek ze sporu mezi svou vládou a institucemi Evropské unie, žádné ústupky umožňující takový dialog nenabídl. Naopak vášnivě obhajoval rozhodnutí polského ústavního soudu, že v Polsku neplatí některá ustanovení evropských smluv, protože jsou v rozporu s polskou ústavou.
Evropské unii vyčetl, že Polsko diskriminuje, ba dokonce že ho vydírá, že překračuje soustavně své pravomoci, počíná si nedemokraticky a uchyluje se vůči členským zemím k diktátu. „Nemůžeme souhlasit, pokud evropský soud rozhodne, že Polsko už není svrchovaná země,“ řekl například. „Nic nesmí být nadřazeno polské ústavě.“
Čtěte také
Europoslanci se vesměs pozastavovali nad tím, že o nadřazenosti polského práva rozhodl soud, který není nezávislý a počíná si tudíž politicky, na objednávku vlády. Jeho usnesení je bezprecedentní, protože otevřeně popírá dva články Lisabonské smlouvy včetně článku 19, kterým se členské země zavazují respektovat rozsudky a výroky Evropského soudního dvora.
Polská vláda tak nejen oslabuje své postavení v rámci EU, ale pokouší se oslabit celou Unii. To podle slov Manfreda Webera, šéfa nejsilnějšího lidoveckého klubu v europarlamentu, nahrává do rukou nepřátel Unie a zejména pak ruského prezidenta Vladimira Putina. Belgický liberál Guy Verhofstadt se zase podivil, proč Poláci podepisovali přístupové dohody či Lisabonskou smlouvu, když je dnes odmítají plnit.
Zmrazení peněz
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová považuje verdikt polského soudu za přímou výzvu pro jednotu evropského právního řádu. „Je to poprvé, co soud členského státu shledal, že evropské smlouvy jsou neslučitelné s národní ústavou,“ upozornila. „Přitom jedině společný právní řád poskytuje rovná práva a vytváří právní jistotu a vzájemnou důvěru mezi státy.“
Čtěte také
Podle šéfky klubu socialistů Iratxe Garcíaové je rovnost před zákonem zajištěna pro všechny tak dlouho, dokud všichni budou zákony dodržovat. Kdo to odmítá, směřuje sám k východovým dveřím, tedy k odchodu z Evropské unie.
Von der Leyenová neoznámila žádný okamžitý postih pro Polsko, pouze připomněla, jaké jsou možnosti. Prohlásila, že Komise bude konat. Zároveň se vyslovila pro dialog a vyřešení sporu jednáním. „Tuto situaci můžeme a musíme vyřešit. Chceme silné Polsko v jednotné Evropě,“ prohlásila.
Vystoupení polského premiéra tak jen potvrdilo dialog hluchých, který už delší dobu probíhá mezi Varšavou a Bruselem. Verdikt ústavního soudu byl onou pověstnou kapkou, kterou pomalu přetéká pohár trpělivosti nejen institucí Unie, ale také mnoha západních členů.
Ve hře je nyní schválení polské části fondu obnovy, kde je v sázce 24 miliard eur. Je dosti pravděpodobné, že se k tomuto problému vrátí lídři zemí sedmadvacítky na pravidelném summitu – ačkoli německá kancléřka Angela Merkelová o takovou debatu nestojí, další, třeba nizozemský premiér Mark Rutte, ji budou prosazovat.
Evropský parlament se pak k této záležitosti vrátí ve čtvrtek, kdy bude hlasovat o příslušné rezoluci. Její návrh obsahuje doporučení Komisi, aby Polsko několikanásobně potrestala, a to včetně zmrazení peněz ze zmíněného fondu obnovy. Sankce mají platit do té doby, než bude zrušeno příslušné usnesení polského soudu a polská vláda se zasadí o obnovení nezávislé justice v zemi.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
