Jiří Pehe: Fialova vláda v ohrožení

Pokud by šlo o spory mezi ministry stejné strany, daly by se odbýt jako běžné rozmíšky uvnitř vlády, které v době tvorby státního rozpočtu téměř vždy propuknou.

Jenže Piráti tvrdí, že ministr financí Zbyněk Stanjura z Občanské demokratické strany krátí rozpočty zejména těch ministerstev, která patří Pirátům a hnutí STAN. To, stejně jako Piráti není členem koalice Spolu (ODS, lidovci a TOP 09).

Čtěte také

Julie Hrstková: Tajný rozpočet? Školství je první, kdo vyšel s pravdou ven

Pokud se podíváme na jednotlivé kapitoly v rozpočtu, Piráti nemusí být daleko od pravdy. Nejenže v něm chybí 7 miliard korun, které požadují pro výstavbu bydlení, ale méně peněz mají dostat i ministerstva, která vedou, tedy pro místní rozvoj a zahraničí.

Méně peněz než loni dostane také ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož čele stojí politik reprezentující STAN. Rozpočet pro ministerstvo školství sice oproti minulému roku celkově vzroste, ale méně než kolik žádal Bek. Naopak nejvíce přidáno dostanou ministerstva, která vedou politici z koalice Spolu.

Politici ze Spolu ale odmítají požadavky Pirátů jako neoprávněné. Piráti se prý snaží hrozbami, že nepodpoří rozpočet, zakrýt nedávné problémy ministerstva pro místní rozvoj s digitalizací stavebního řízení, které vede předseda Ivan Bartoš.

Revolta může zažehnou i další spor 

Bylo by ale lehkomyslné hrozby Pirátů podceňovat. Vládní koalice sice může prosadit rozpočet i bez jejich hlasů. A i kdyby Piráti odešli z vlády, měla by ještě stále většinu. Jenže revolta Pirátů může zažehnout i revoltu v hnutí STAN, která zatím stále ještě jen doutná.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Dá se škrtnout budoucnost? Ministr Stanjura se o to minimálně pokouší

Jak Piráti tak STAN přitom k sobě nutně potřebují strhnout pozornost veřejnosti, protože v průzkumech stranických preferencí si nevedou dobře. Oba politické subjekty si také počínaly v nedávných evropských volbách hůř, než doufaly.

A pokud by utrpěly ztráty i v nadcházejících volbách krajských a senátních, budou muset rok před těmi sněmovními začít přemýšlet, zda se jim další účinkování ve Fialově vládě vyplatí.

Obě politická hnutí mají přitom v rukách silné karty. Podpora bydlení je citlivé téma, s jehož pomocí mohou Piráti poukazovat na asociálnost politiky koalice Spolu. Podobně může argumentovat hnutí STAN v případě nedostatečného financování školství.

Argumenty koalice Spolu, že je třeba dlouhodobě šetřit, jsou přitom poněkud chatrné ve světle obřích rozpočtových deficitů, které Fialova vláda udržuje i tři roky poté, co stanula v čele země. Kdyby se pustila do zásadních škrtů, mohlo by ministerstvo financí věrohodněji argumentovat tím, že prostě nemá peníze.

Bouří se i odboráři

V situaci, kdy vláda udržuje vysokou míru zadlužení, má kritika Pirátů a STAN, že peníze získané zadlužováním ministerstvo financí vedené ODS rozděluje podle stranických kritérií, něco do sebe. Silný argument mají ze stejných důvodů i odboráři, kteří se bouří proti tomu, že vláda odmítá přidat státním zaměstnancům s nejnižšími výdělky.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Stanjura s Fialou se ještě zapotí

Debata o tom, zda těmto státním zaměstnancům přidat sedm nebo deset procent, se přitom spustila částečně z iniciativy ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Takže pokud se peníze na zvýšení platů nejhůře placených státních zaměstnanců nenajdou, bude to další komunikační fiasko vlády.

Veřejnost bude těžké přesvědčit, že vláda nemůže kvůli údajnému šetření najít dvě miliardy korun v rozpočtu, který ve světle obřího deficitu jako úsporný rozhodně nevypadá.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Bitvy o rozpočty se odehrávají obvykle mezi vládou a opozicí. Letos mohou ale přerůst spory mezi koaličními stranami do bitev uvnitř vlády, a do bitev vlády s odbory. Není snad ani třeba dodávat, že to může vážně ohrozit šance všech vládních stran na dosažení slušných výsledků ve sněmovních volbách.

Autor působí na New York University Prague