Jiří Pehe: Důvody a důsledky Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách

Průzkumy opakovaně ukazovaly, že většina Američanů je velmi nespokojená s Bidenovým prezidenstvím. Souviselo to nejen s pomalým tempem snižování vysoké inflace a vysokých cen pohonných hmot, ale také s různými negativními projevy Bidenova vysokého věku.

Čtěte také

Matěj Schneider: Donald Trump vítající migranty? Jen předvolební řeči

Už před víc než rokem političtí analytici upozorňovali, že pokud Biden včas neoznámí, že už nebude podruhé kandidovat, a neumožní tak, aby Demokratická strana mohla vybrat silného prezidentského kandidáta, který s Bidenem není úzce spojený, volby prohrají.

A to navzdory skutečnosti, že Trump v lednu roku 2021 podnítil útok davů na Kapitol, když odmítl uznat svoji porážku. A že byl trestně stíhán v několika kauzách – a to byl v jednom soudním řízení už dokonce prvoinstančně odsouzený.

Biden ještě v polovině tohoto roku – navzdory jasnému vedení Trumpa v průzkumech veřejného mínění –, trval na tom, že bude znovu kandidovat. Kandidaturu pod tlakem vzdal teprve po svém katastrofálním vystoupení v červnové televizní debatě s Trumpem.

Harrisová měla dva handicapy

Demokratické straně v podstatě nezbylo nic jiného než do prezidentského klání nominovat viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta sice odvedla v čele kandidátky skvělou práci, a rychle setřásla malou oblíbenost, která ji provázela ve funkci viceprezidentky před nominací, ale v krátkém čase, který do voleb zbýval, nemohla překonat dva zásadní handicapy.

Čtěte také

Evropa se musí přizpůsobit, nebo prohraje. Trump není svázaný žádnými pravidly, varuje Michopulos

Tím prvním bylo příliš těsné spojení s nepopulárním Bidenem, od něhož se nemohla úplně distancovat. Tím druhým byl nedostatek času.

Přestože se ji dařilo snižovat Trumpův náskok v průzkumech veřejného mínění, pokud šlo o schopnost řešit ekonomické problémy a migraci, do voleb tento náskok nestačila plně vymazat. Ani její popularita u žen kvůli liberálním postojům k potratům nestačila na vítězství.

Co Trump ze slibů splní?

Trumpova výhra bude mít řadu zásadních domácích i zahraničně-politických dopadů. Téměř jistě se pokusí uskutečnit svoje plány na rozsáhlé deportace migrantů, na odvetu vůči kritikům, nebo na podřízení ministerstva spravedlnosti své vůli.

S pomocí Elona Muska se pokusí omezit počty federálních agentur a úředníků. Nejspíš se rychle dostane do konfliktů s tou částí americké veřejnosti, která ho nevolila, jakož i s guvernéry států ovládaných demokraty.

Čtěte také

Jiří Pehe: Vyhraje v USA strach z Trumpa, anebo nespokojenost s ekonomikou a migrací?

Pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, ale mohou být nebezpečnější jeho plány v zahraniční politice. Ačkoliv někteří čeští příznivci Trumpa si od jeho prezidentství slibují, že se Evropa bude více starat o svoji bezpečnost, na takový tlak není ve světle války Ruska na Ukrajině a ruských hrozeb vůči Evropě správná doba.

Evropa také neví, do jaké míry se může po Trumpově vítězství spolehnout na Spojené státy v rámci Severoatlantické aliance. Americký kongres sice Trumpovi skoro jistě nedovolí, aby se pokusil Spojení státy z NATO vyvést, ale prezident hraje důležitou roli ve všech vojenských rozhodnutích USA.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Pokud by Trump – jak naznačoval během kampaně –, zásadně omezil pomoc Ukrajině, Evropa nemusí mít dostatek sil a jednoty zvládnout pomoc Ukrajině sama.

Pokud Trump opravdu naplní hrozby, že uvalí cla na část evropských exportů do USA, může mezi Evropskou unií a Spojenými státy vypuknout obchodní válka. Česká exportně orientovaná ekonomika by mohla být vážně postižena.

Vstupujeme tak do velmi nejisté doby. Už proto, že vítězství Trumpa posílí politické síly v Evropě s nacionalistickým programem. Pod tlakem se tak vedle NATO může ocitnout i Evropská unie, která dosud byla naší ekonomickou a politickou kotvou.  

Autor působí na New York University Prague