Jiří Leschtina: Zákon o zahraničním vlivu – ničivá zbraň v rukou autokratů
Je to jeden z Putinových zhoubných virů, pronikající do Evropy. Už nějaký čas v Maďarsku, ale čerstvě i v Gruzii platí zákon o zahraničním vlivu, který nyní projednává i parlament na Slovensku. Tyto normy přikazují nevládním organizacím se zahraničními příspěvky, zaregistrovat se a vystupovat na veřejnosti jako „organizace se zahraniční podporou“, nebo v gruzínském podání „organizace nesoucí zájmy cizí moci.“
Tyto právní úpravy v mnohém kopírují ruský zákon o zahraničních agentech z roku 2012, který permanentně zpřísňován – slouží Putinově diktatuře v pogromu na občanskou společnost a nezávislá média.
Čtěte také
A jestliže dva státy Evropské unie a jedna země usilující o vstup do EU vstřebávají byť odlehčenou verzi Putinovy ničivé legislativy, pak jsou na místě obavy, zda nejde jen o odrazový můstek k podobně drtivému útoku na občanskou společnost.
Vládní představitelé všech tří států ujišťují unijní politiky, že jejich zákony jen sledují veřejný zájem s cílem zvýšit transparentnost nevládního sektoru. K tomu ovšem v demokratických zemích stačí, že si neziskové organizace vedou veřejně přístupnou evidenci zahraničních příjmů.
Zášť vůči občanské společnosti
Vlády v Budapešti, Tbilisi i v Bratislavě ale ustanovují, že nevládní organizace, think-tanky či nadace využívající dotace či granty z ciziny se musí nahlásit do veřejných seznamů. A označení typu „organizace se zahraniční podporou“ pak musí uvádět na svých webech: pod svými prohlášeními, články nebo třeba i na vizitkách zaměstnanců.
Čtěte také
Což ovšem není nic jiného než šikana ze strany moci, která chce stigmatizovat a dehonestovat nepohodlné neziskovky, učinit z nich v očích veřejnosti nepřátele státu v cizích službách.
Vládám tíhnoucím k autoritářským praktikám právě takovéto právní zhůvěřilosti otevírají cestu k permanentnímu sledování především těch nevládních organizací, které monitorují se zahraničním přispěním korupci v politice i byznysu, průběhy voleb, věnují se výchově k zodpovědnému občanství, včetně mediální gramotnosti.
Například podle gruzínského zákona může ministerstvo spravedlnosti vyžadovat od těchto organizací jakékoli informace, a to včetně těch důvěrných, osobních údajů zaměstnanců nebo veškeré e-mailové komunikace. Neposkytnutí takových informací může být postihováno likvidačními pokutami. V návrhu slovenského zákona zase nechybí pravomoc ministerstva vnitra zrušit v určitých případech organizaci bez soudního rozhodnutí.
Zákony o zahraničním vlivu tak zcela zapadají do úsilí antidemokratických vůdců držet se u moci prostřednictvím utahování šroubů nad médii i občanským sektorem. A jsou pozoruhodnou ukázkou toho, jak roztodivní autokraté ve střední a východní Evropě sdílí Putinův virus a inspirují se navzájem.
V Česku bychom měli tuhle nákazu pozorně sledovat. Koneckonců proniká už do našeho sousedství. A máme tady i vůdce opozice, kteří se netají svou inspirací Ficem či Orbánem. A ani příliš neskrývají zášť vůči občanské společnosti, která velkou měrou přispěla k jejich porážce v minulých parlamentních volbách.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
