Jiří Leschtina: Tonoucí ČSSD se i Špidly chytá
Je v tom kus kuriózní symboliky: Za situace, kdy se ČSSD stále častěji ocitá pod osudovými pěti procenty preferencí, posílá její vedení na pražskou kandidátku bývalého premiéra z let 2002 až 2004 Vladimíra Špidlu.
Toho Špidlu, kterého vrcholní partajníci donutili k rezignaci z čela vlády i strany po evropských volbách, ve kterých sociální demokraté skončili na chvostu s necelými devíti procenty hlasů.
Čtěte také
Kdyby ČSSD tehdejší nekompromisní měřítko aplikovala na současného předsedu Hamáčka, musel by skončit už před čtyřmi lety po sedmiprocentním debaklu sociálních demokratů v parlamentních volbách. Na rozdíl od Jana Hamáčka, který zatažením do Babišovy vlády zasadil ČSSD tvrdou a stále silněji krvácející ránu, Vladimír Špidla v době svého předsednictví ordinoval straně spíš ozdravnou kúru.
Především tím, že po vítězných volbách v roce 2002 odmítl pokračovat v mocenském kartelu ODS a ČSSD, eufemisticky nazvaném opoziční smlouva. V předvolebním duelu s Klausem jasně řekl, že další spojenectví s občanskými demokraty nepřipadá v úvahu. Tím získal Špidla podporu dokonce i některých pravicověji orientovaných voličů, znechucených Zemanovou a Klausovou kryptokoalicí.
Vsadit na mladou garnituru politiků
Čtěte také
V roce 2003 pak Vladimír Špidla zásadně přispěl k potupné porážce Miloše Zemana v prezidentské volbě. Podle pamětníků tehdy Špidla šokoval poslanecký klub, když se o tom, kde by se ČSSD ocitla za Zemanova prezidentství, vyslovil způsobem nepublikovatelným ve veřejnoprávním médiu.
Je ovšem také fakt, že Zemanovo ponížení akcelerovalo vnitřní gerilovou válku mezi jeho příznivci a kritiky, která z ČSSD učinila bezkonkurenčně nejrozhádanější stranu české politiky. Rozpolcenost partaje se ostatně zrcadlí i v taktice nynějšího vedení v rozmísťování stranických vysloužilců na kandidátkách.
A tak zatímco na pražské kandidátce bude Vladimír Špidla, na jihomoravské se objeví další stranický veterán Zdeněk Škromach. Právě ten v roce 2004 spolu se Stanislavem Grossem zosnoval revoltu proti Špidlovi. A byl také o devět let později mezi účastníky konspirativní schůzky u prezidenta Zemana v Lánech, ze které vzešel neúspěšný pokus o puč proti budoucímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi – jeho poradnímu vládnímu týmu pak Vladimír Špidla předsedal.
Čtěte také
Obecně jde v sestavování kandidátek ČSSD pozorovat srozumitelný trend: v Praze naservírovat i návnady pro městské liberály v podobě Vladimíra Špidly nebo Jiřího Dienstbiera, jinak ale vsadit na výrazně levicové voliče v obcích a malých městech. Ani to už ale nemusí zachránit 143 let starou stranu od vypadnutí z Poslanecké sněmovny.
Ale i z mimoparlamentní nicoty je návrat do poslaneckých lavic možný, jak ukázala jiná tradiční strana KDU-ČSL poté, co v roce 2010 skončila za branou dolní parlamentní komory. Ve svém zmrtvýchvstání vsadila na mladou garnituru politiků vedených Pavlem Bělobrádkem a Marianem Jurečkou, které do té doby širší veřejnost neznala.
Možná že i touto strastiplnou cestou se bude muset vydat sociální demokracie poté, co skončí v troskách. Pokud by pak pro nové vůdce mohl být někdo inspirací, pak určitě bytostně levicový, prozápadně orientovaný Vladimír Špidla, který ani v době svých politických vzletů a pádů nepřestal být mužem s vysokou mravní integritou.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
