Jiří Leschtina: Ruská stínová válka v Evropě? Putin vítězí
Od loňského ledna se téměř ztrojnásobil počet ruských sabotážních útoků v Evropě. S tímto alarmujícím zjištěním přichází čerstvá analýza amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Přičemž výzkumníci varují, že záškodnická činnost Moskvy dál zintenzívní s odhodláním Evropské unie posilovat vlastní obranyschopnost i vojenskou podporu Ukrajině. Ze studie jasně vyplývá, že stínovou válku proti Evropě rozjel Putin naplno. A nejde jen o přitvrzování kybernetických útoků na vládní úřady nebo vojenské základny.
Čtěte také
Sabotážními výbuchy a žhářstvím Rusko útočilo na dopravu, kritickou infrastrukturu jako jsou potrubí nebo energetické sítě. Přes dvacet procent diverzních akcí mířilo proti průmyslu včetně obranných a zbrojařských společností i muničních skladů.
Analytici upozorňují na rostoucí bezohlednost kremelské hybridní války. Za nejdrsnější označují pokusy o vraždy. Mimo jiné připomínají pokus o atentát na Armina Pappergera, šéfa největší německé zbrojovky Rheinmetall, který loni na jaře překazily německé a americké tajné služby.
Čtěte také
Podle autorů studie nejčastěji za těmito událostmi stála ruská vojenská rozvědka GRU, kterou tak dobře známe z její role při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Zvlášť její zabijácká sekce 29155 nahání hrůzu při vzpomínce na otravy Skripala a Navalného novičokem nebo pokusem o vraždu bulharského dealera zbraní Emiliana Gebreva.
Hlavním smyslem ruské stínové války je vyvolat chaos a paniku v evropských ulicích. Útoky na zbrojařské firmy, na organizace, dodávající zbraně a další materiál Ukrajině chce Putin zasévat strach z důsledků podpory napadené zemi. A dosáhnout toho, aby v ovzduší hysterie větší část veřejnosti tlačila politiky k tomu, aby Ukrajinu nechali agresorovi napospas.
Čtěte také
Proč ale Západ nedokáže donutit Rusko, aby zastavilo své sabotáže a další podvratné mise? Odpověď výzkumníků Centra pro strategická a mezinárodní studia je poněkud zdrcující.
Jak uvádějí ve zprávě „někteří západní vůdci se obávali, že by tvrdší reakce způsobila další ruskou eskalaci“. A další političtí představitelé se zase „postavili proti razantnější reakci, protože tvrdí, že Západ není ve válce s Ruskem“.
To jsou absurdní postoje, odporující zdravému rozumu za situace, kdy autoritářské Rusko také není zapojeno do vyhlášené války, což mu nebrání v Evropě eskalovat válku stínovou.
Nutnost tvrdé reakce
Však také Centrum pro strategická a mezinárodní studia dost přímočaře doporučuje Severoatlantické alianci přitvrdit. Zvýšit ofenzívní kyberoperace proti důležitým ruským vojenským a obchodním cílům. Neváhat se zásahy proti ruské stínové flotile pašující ropu a plyn a ještě k tomu ničící optické podmořské kabely. Ale také (světe div se) přejít k sabotážím zaměřeným na ruské ropovody či plynovody.
V této souvislosti působí hodně paradoxně, že Pentagon letos v únoru nařídil velitelství americké armády, jejíž německé základny byly terčem ruské diverze, aby zastavilo útočné kybernetické operace proti Rusku.
Což ale je pro Evropu jen další výzvou, aby se vlastními silami nejen opevňovala proti napadení Putinovou armádou někdy v budoucnu. Ale už nyní tvrdě čelila ruské stínové válce v Evropě.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
