Jiří Leschtina: Když trestně stíhaný premiér žádá hlavu podezřelého Rafaje

13. září 2020

Poté co Andrej Babiš s Janem Hamáčkem přednesli prezidentovi argumenty pro odvolání šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje, odkráčeli z Lán stejně moudří, jako když přišli.

Jak Babiš přiznal, Miloš Zeman jim své úmysly ani nenaznačil. Jediné, čeho se jim dostalo, bylo sdělení, že se hlava státu s Petrem Rafajem sejde.

Čtěte také

Zatím tedy zůstává bernou mincí Zemanovo loňské prohlášení, že předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odvolá jedině na základě pravomocného rozsudku. To samo o sobě svědčí o hloubce úpadku politických mravů za poslední léta. Vždyť kolem jednoho z nejmocnějších úředníků v zemi se to důvody k odstoupení jen hemží.

Stačí zmínit tendr na nový mýtný systém, kdy se Rafaj sešel s druhým mužem hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a podle policejních odposlechů s ním probíral, jak prosadit zájmy společnosti Kapsch.

Nebo dva miliony v obálkách, které policie našla v bytě u Rafaje, šéf ÚOHS přitom nebyl schopen přesvědčivě prokázat jejich původ. Nebo do třetice – Rafajova cesta na fotbal do Amsterodamu, kterou mu platil majitel firmy, o jejíchž zakázkách úřad rozhodoval.

Koncentrace pravomocí v rukou předsedy

Čtěte také

Pan Rafaj zatím nebyl z ničeho obviněn, není trestně stíhán. Podezření kolem něj ale dosahují kalibru, který by ještě nedávno bohatě stačil na odstoupení exponovaného politika nebo vrcholného úředníka státu.

Dnes ale vězí laťka politické kultury proklatě nízko. Vládne nám trestně stíhaný premiér. A pokud Babiš žádá Rafajovu hlavu, bezděky naskakuje otázka: Když se má poroučet vysoký úředník pro „pouhá“ podezření, proč trestně stíhaný ministerský předseda dál nerušeně trůní ve Strakově akademii?

A proč také premiér zrovna teď volá po konci šéfa ÚOHS, když Rafajovi do konce mandátu zbývá necelý rok? Jako bývalý předseda Agrofertu jistě má Babiš s lobbováním a styky s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bohaté zkušenosti. Například když se na benzínce pokoutně sešel s Rafajovým předchůdcem Martinem Pecinou. A to zrovna v době, kdy ÚOHS schvaloval miliardovou fúzi Agrofertu se zemědělským podnikem První žatecká.

Čtěte také

A tak za náhlým Babišovým probuzením může být i záměr v dostatečném předstihu před volbami instalovat do čela antimonopolního úřadu vhodného člověka, který dál půjde na ruku zájmům velkého byznysu. Včetně jednoho agrochemického impéria.

Pouhá změna šéfa totiž neodstraní hlavní problém antimonopolního úřadu. A tím je koncentrace rozhodovacích pravomocí v rukou jeho předsedy. Ten mimo jiné sám rozhoduje o přezkumu veřejných tendrů na základě doporučení rozkladové komise – její členy přitom ale sám jmenuje i odvolává.

Výsledek? Ovlivněním jediné osoby je možné získat vliv na rozhodování o stamilionových veřejných zakázkách. Právě to vedlo Transparency International a Rekonstrukci státu k návrhu rozsáhlé reformy – její podstatou je přesun konečného rozhodování o přezkumu veřejných zakázek od šéfa úřadu na vícečlenné senáty.

Jiří Leschtina

Zástupci obou organizací o svých návrzích už začali jednat s politiky včetně premiéra. Ten slíbil sestavit pracovní skupinu, jejíž fungování osobně zaštítí.

To zní nadějně. Dokud si nepřipomeneme dobu, kdy Andrej Babiš nevládním organizacím a občanům sliboval, že jako premiér osobně zaštítí vymýcení korupce a klientelismu v této zemi.

Autor je publicista

Spustit audio