Jiří Leschtina: Když prezident Zeman neudrží myšlenku. Anebo ji není schopen opustit
Doufání tuzemských kritiků našeho prezidenta, že jeho vídeňský projev před krajany přejdou rakouská média zdvořilým mlčením, se nesplnilo. A ani nemohlo.
Vždyť Vídeň asi už dlouho nezažila státníka, který na zdvořilostní návštěvě vyrukuje s urážkami, jízlivostmi na účet hostitelů, prázdným holedbáním se, to všechno v roztěkané řeči, evokující neschopnost udržet myšlenku.
Lukáš Jelínek: Zeman dělá zemi špatnou vizitku
Miloše Zemana bylo minulý týden opět všude plno. V Senátu se projednával jeho návrh, aby byl ústavním soudcem jmenován Aleš Gerloch.
K smíchu ale tohle prezidentské vystoupení není. Jsme svědky neblahé hradní reality. Prezidenta, který je přičiněním vlastním i svých poradců čím dál víc izolován od politického a diplomatického světa Západu. A když už jednou za čas vyrazí tím směrem, tak i jím tolik vzývaná ekonomická diplomacie připomíná styl trhovce.
Vždyť si připomeňme, co vlastně Miloš Zeman ve svém vystoupení rakouskému byznysu doporučoval: „Mezi jinými se vašeho loterijního průmyslu zmocňuje český podnik Sazka,“ tvrdil a pak dodal: „A já vás všechny prosím, abyste na něj byli hodní.“
Což lze stěží domýšlet jinak, než jako výzvu, aby naši rakouští sousedé více propadali loterijním vášním a zavilému sázení v kasinech – to vše pro rostoucí zisky českých magnátů hazardu.
Z pražské pavlače
Petr Hartman: Politické hříchy Miloše Zemana neskončí u Ústavního soudu
Můžete se mnou nesouhlasit, můžete mně kritizovat, to je však zhruba všechno, co můžete dělat.
Druhým ekonomickým tahákem prezidenta Zemana byla jeho fantasmagorická vize kanálu Dunaj – Odra – Labe. Mimochodem prezidentovo utkvělé lpění na téhle dřevní fantazii pro změnu připomíná neschopnost myšlenku opustit.
A jak Miloš Zeman chtěl prosazovat svůj kanálový sen? Jak jinak než po hokynářsku: „Mám setkání s panem ministrem dopravy Hoferem, jehož jsem podpořil, když kandidoval na prezidenta, a teď si to vyberu,“ sdělil užaslé Vídni český prezident.
Role hlavy státu při podpoře podnikatelů během státních návštěv nespočívá v dohadování konkrétních obchodů. Ale v jejím působivém vystupování, vyvolávajícím příznivou atmosféru a důvěru ve vyspělou politickou a podnikatelskou kulturu prezidentovy vlasti. A ta se pak může odrazit i při dojednávání byznysových kontraktů.
Lukáš Jelínek: Po Zemanovi potopa?
Těžko počínání prezidenta Zemana v posledních měsících popsat jinak, než že se chová jako utržený ze řetězu. Opakovaně zkouší, co politický a právní systém unese.
Toho ovšem stěží dosáhl Miloš Zeman, když pozurážel exstarostu Vídně Michaela Häupla kvůli tomu, že město nedalo tamní škole Komenského ani šilink. Poté, co deník Der Standard napsal, že Vídeň poslala do této školy téměř 26 milionů korun, bylo možné diplomatickou šlamastiku zahladit jediným způsobem. Bleskurychlou omluvou napadenému politikovi.
Budiž s úlevou konstatováno, že prezident tak po jistém váhání učinil a přestal průšvih házet na českou velvyslankyni.
Zvláštní byl i způsob, jakým Miloš Zeman přistupoval k českým krajanům, jež nazýval spojnicí dvou národů. Jakoby mluvil k Čechům někde v Panamě a ne k lidem, kteří žijí pár desítek kilometrů od nás, jsou s námi propojeni lidskými vazbami i elektronickým světem jako nikdo jiný. A kteří si museli připadat, že k nim mluví nikoliv prezident z magické Prahy, ale z pražské pavlače.
Ale možná to byl spíš Miloš Zeman, který se při státní návštěvě za šumavskými humny viděl už v dalekém paláci čínského prezidenta, kam se za pár dní chystá. A kde nám namísto nabubřelých výpadů vůči demokratickým politikům spíš předvede festival servility vůči diktátorovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
